COOLna

Podle skupiny vědců z Barcelonského institutu globálního zdraví, kteří deset let mapovali situaci po celém kontinentu, přispějí vedlejší produkty dezinfekce vody ke vzniku až 6,5 tisíce těchto tumorů v Evropě ročně. V případě Česka se jedná o 138 lidí. To je pět procent všech případů rakoviny močového měchýře, jež lékaři v tuzemsku každoročně odhalí.

S informací už pracují i čeští hygienici. „Provedené výpočty skutečně ukázaly, že konzumace pitné vody může teoreticky přispět ke zvýšenému riziku vzniku nádorových onemocnění,“ přiznává Zpráva o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2022, již vydal Státní zdravotní ústav. Na vině je podle hygieniků hlavně jedna látka.

Trihalogenmethan, což je právě jeden z vedlejších produktů chlorování vody. I podle českých odborníků se riziko týká hlavně tumorů močového měchýře.

Při výpočtu se přitom podle nich vycházelo ze zjištění, že v jednom litru české kohoutkové vody se nachází v průměru 12,8 mikrogramu trihalogenmethanu. Ohroženi jsou teoreticky takoví lidé, kteří pijí chlorovanou vodu celoživotně. Každý den jí do sebe dostanou nejméně jeden a půl litru.

Ministerstvo zdravotnictví už proto chystá změny. Škodlivé látky ve vodě chce omezit. „Aktuálně probíhá novelizace legislativy stanovující nové požadavky na pitnou vodu,“ napsal PP mluvčí resortu Ondřej Jakob a doplnil:„Ta bude mimo jiné nutit provozovatele vodovodů, aby při procesu dezinfekce pitné vody volili takový postup, jenž bude na jednu stranu účinný, na druhou ale více bezpečný.“ Norma by měla začít platit už v listopadu.

Připravovaná legislativa je sice teprve v připomínkovém řízení, na změny už se ale chystají i provozovatelé vodovodů po celé zemi. Někteří dokonce na zjištění hygieniků sami reagují a nové metody dezinfekce už v předstihu zavádějí.

Úpravu legislativy a s tím související změny v čištění vod ale chystají i další státy Evropy. Vědci z barcelonského institutu totiž odhalili problémy v drtivé většině z nich.

Průměrná hodnota nebezpečného trihalogenmethanu se sice podle nich v Unii pohybovala okolo 11,7 mikrogramu na litr vody, což je výrazně pod současným povoleným limitem 100 mikrogramů, i toto malé množství ale může podle hygieniků lidem způsobit zdravotní problémy. Normy by se proto podle nich měly výrazně zpřísnit.

Obzvlášť to platí pro Kypr, Estonsko, Maďarsko, Irsko, Itálii, Polsko, Portugalsko a Španělsko – tedy státy, které dopadly při měření barcelonských vědců nejhůře. Naopak severské země, Nizozemí nebo Německo mají podle zveřejněné zprávy stopy problematických látek v pitné vodě prakticky nulové. V Dánsku vědci dokonce nedokázali najít vztah mezi ani jedním případem karcinomu močového měchýře a konzumací pitné vody.

Podle českých lékařů je samozřejmě dobře, že se epidemiologické studie o zdravotních rizicích v pitné vodě dělají, největší procento případů rakoviny močového měchýře ale podle nich zapříčiní úplně jiné okolnosti. „Zcela jednoznačně nejdůležitějším rizikovým faktorem pro vznik tohoto nádoru je kouření.

To je zodpovědné až za padesát procent všech případů,“ připomíná například primář urologického oddělení Nemocnice Na Bulovce Jan Hrbáček. Pětiprocentní riziko plynoucí z konzumace kohoutkové vody je podle něj proti tomu relativně nízké.

„Zvlášť pokud uvážíme, že dezinfekce pitné vody je nezbytná a má své přínosy,“ podotýká lékař. V neošetřené vodě totiž podle něj mohou přežívat problematické bakterie typu E. coli, které způsobují horečky a úporné průjmy. I tyto nákazy mohou v krajních případech skončit pro citlivější jedince i smrtí.

Totéž zdůrazňuje i Světová zdravotnická organizace (WHO). Trihalogenmethany jsou sice podle ní potenciální karcinogeny, vystavení se jejich nízkým úrovním je ale podle této organizace výrazně bezpečnější varianta než mít nedezinfikovanou vodu.

Alternativou pro kohoutkovou vodu jsou podle odborníků vody balené či pramenité, jež se podle platných norem dezinfikovat nesmějí. „I tyto varianty ale mají svá zdravotní rizika – vzhledem k tomu, že jsou povětšinou k dostání v plastu,“ připomíná primář Jan Hrbáček.

Nádory močového měchýře jsou osmým nejčastějším nádorovým onemocněním v naší populaci. Lékaři jich každoročně u pacientů odhalí zhruba 2,3 tisíce. Podle primáře Hrbáčka jsou častější u mužů, kteří plní statistiky ze tří čtvrtin.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.