COOLna

Ve věku nedožitých 60 let zemřela Vlasta Holubová, bojovnice za spravedlnost pro oběti nedobrovolné sterilizace. Sama se však odškodnění ve výši 300 tisíc korun nedožila. Její žádost skončila u Nejvyššího správního soudu. Holubová byla jednou z 1157 žadatelek o náhradu za protiprávní zákrok.

„Udělali to, protože chtěli snížit populaci Romů. Byla to potupa, i v rodině, protože mezi Romy je žena bohatá tím, že rodí, tím, že má děti, a je za to uctívaná,“ řekla v únoru Vlasta Holubová.

Paní Holubová byla v roce 1988 ve věku 24 let sterilizovaná proti své vůli v ostravské nemocnici Fifejdy.

V lednu 2022 požádala ministerstvo zdravotnictví, které má agendu odškodnění v gesci, o vyplacení 300 tisíc korun na základě zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám, které byly sterilizovány v rozporu s právem.

Její žádost byla ale o dva a půl měsíce později zamítnuta. Ministerstvo zdravotnictví to odůvodnilo skartací její zdravotní dokumentace, kterou pro přiznání odškodnění vyžaduje, a odmítlo vzít v potaz další důkazy, které paní Holubová doložila v rámci odvolání (rozkladu) proti tomuto rozhodnutí.

Za pravdu jí dal až Městský soud v Praze, který nařídil, aby se ministerstvo touto záležitostí znovu zabývalo.

Vlasta Holubová se ale zadostiučinění nedožila. Na konci července ve věku nedožitých 60 let po dlouhé nemoci zemřela. Její žádost o odškodnění momentálně leží u Nejvyššího správního soudu. Do jaké míry je nárok na odškodnění předmětem dědictví, zatím není jasné.

Holubová však není jedinou obětí, která spor o odškodnění s resortem zdravotnictví dotáhla až k soudu. Advokát David Strůpek, který Holubovou zastupoval před soudem, potvrdil, že podobných příběhů má na stole více.

„Příběhy obětí, které mi prošly pod rukama, jsou dost podobné v tom, že většina z obětí nemá zdravotní dokumentace nebo měla k dispozici jen její část,“ popsal Strůpek s tím, že řada nemocnic, kde byly nezákonné zákroky prováděné, zdravotní dokumentaci jakožto důkaz nezákonného zákroku skartovala. „Ministerstvo se k tomu staví tak, že pokud se nenašla dokumentace, tak není důkaz, že sterilizace byla protiprávní,“ dodal obhájce.

Z rozsudků soudů ale podle Strůpka vyplývá, že ministerstvo zdravotnictví jedná příliš přísně. „Soud vyslovil, že ministerstvo zdravotnictví postupuje příliš striktně, že vyžaduje příliš přísné důkazní břemeno od žen, které tvrdí, že jejich sterilizace byla protiprávní.“

Mluvčí resortu Ondřej Jakob však odmítá, že by ministerstvo nebralo v potaz i jiné důkazy než jen zdravotní dokumentaci. „V případě skartace zdravotnické dokumentace vyzývá MZČR žadatelky k prokázání nároku jinými důkazními prostředky,“ sdělil Ondřej Jakob v zaslaném e-mailu.

Anna Štefanidesová z neziskové organizace Liga lidských práv vypočítává, že zamítavých rozhodnutí ministerstva zdravotnictví z důvodu skartované zdravotní dokumentace jsou desítky. „Jiné důkazy než zdravotnická dokumentace byly zatím uznány jen v jednotkách případů,“ řekla v únoru. Za svým tvrzením si stojí i dnes.

„Tři sta tisíc není velká částka. Není to nic ve srovnání s tím, jaké jsme my ženy měly trauma,“ netajila se názorem na rozhodnutí ministerstva Holubová.

Kompenzace od státu se podle Gorolové stejně jako Vlasta Holubová nedožily i další ženy. „Je také řada žen, které se obávají, že se toho nedožijí. Obrací se na mě s tím, že se bojí, že zemřou dřív, než dostanou odpověď od ministerstva,“ popsala.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.