Denisa Hejlová, vědkyně a vedoucí katedry marketingové komunikace a PR na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, přirovnává zakladatele společnosti Meta Marka Zuckerberga k takzvaným loupeživým baronům. Jde o výraz, který se používal v průběhu 19. a začátku 20. století pro velké průmyslníky. „Označovali se tím lidé, kteří vybudovali první korporace, a taky se proti nim vznesly první antimonopolní zákony. Dnešní společnost Meta také představuje faktický monopol,“ uvádí Hejlová.
Někteří loupeživí baroni byli zároveň kapitány průmyslu, což je naopak spíše pozitivnější označení. „Postavili třeba něco úplně nového, novou železnici, která propojila dvě města. Na druhou stranu jejich dělníci měli strašlivé životní podmínky, dostávali nízké platy, umírali při práci v dolech,“ vysvětluje Hejlová. „Dneska to lidi postihuje jinak: ztrácejí soukromí, jejich data jsou zneužívána, teenageři jsou vystavování psychickým tlakům, které nedokážou zvládat,“ vypočítává vědkyně.
„Sociální média pomohla mnoha menším podnikatelům a mohou být využívána pro dobrou věc, když se třeba v době pandemie šily roušky. To ale neznamená, že nejsou zneužívána pro špatné věci, a problém je v tom, že tomu Meta věnuje velmi malou pozornost,“ říká Hejlová a odkazuje právě na zjištění vynesená na povrch Frances Haugenovou.
„Podle svých vlastních pravidel má zakázanou reklamu na tabákové výrobky, zbraně, pornografii a alkohol. A přitom úplně běžně vidíte na Facebooku nebo Instagramu oficiální a nebo i skrytou propagaci alkoholových a tabákových produktů. A to častokrát zacílenou i na mladé lidi. Facebook má algoritmus, který dokáže odhalit a smazat fotku odhalených ženských ňader. Použít ten samý algoritmus na reklamu se mu ale nechce, protože by přišel o peníze,“ uvádí odbornice.
„Další problém je, že influenceři nechtějí oficiálně označovat reklamu, protože když tak učiní, snižuje se jim organický dosah. Facebook tím vlastně motivuje lidi obcházet pravidla,“ uvádí Hejlová. Touto problematikou se vědkyně zabývá už dlouho v rámci iniciativy Férový influencer.
Nutno též poznamenat, že do schvalování nových pravidel pro technologické giganty výrazně promlouvá lobbing. Podle studie organizace LobbyControl je nyní technologická lobby v Bruselu nejsilnější, v tomto ohledu předběhla i tradiční matadory – automobilový a farmaceutický průmysl. Konkrétně Meta utratila v roce 2020 za lobbing v Bruselu přibližně 5,5 milionů eur.
„Lobby se snaží i prostřednictvím osobního kontaktu přesvědčit politiky na různých úrovních. Zvou je na různé konference, dodávají jim materiály a podklady. Jde tam o komplikované vztahy, protože každý politik se do politiky dostane tak, že dělá politickou kampaň prostřednictvím reklamy. A obrovskou část z reklamního koláče dnes ukusují sociální média,“ popisuje Hejlová.
COOLna 
Napsat komentář