Jestli nový předseda Ústavního soudu Josef Baxa v 80. letech soudil případy emigrantů, nebude jednoduché zjistit. Podle předsedkyně soudu v Plzni, kde Baxa působil, nejsou spisy z té doby zaneseny v informačním systému.
Jde mimo jiné o to, že staré spisy uložené v archivu na západě Čech nejsou rozlišeny podle jmen soudců. Navíc některé z nich mezitím mohly být i skartovány. Na dotaz Seznam Zpráv to uvedla předsedkyně Okresního soudu Plzeň-město Petra Pavlíčková. Právě u zmíněného soudu Josef Baxa v letech 1984 až 1989 coby trestní soudce působil.
K dohledávání informací o Baxovi se momentálně nechystá ani Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ten se nyní chce soustředit na případy, které souvisejí s předlistopadovou činností Roberta Fremra, kandidáta na ústavního soudce. A to včetně více jak stovky rozsudků nad emigranty, při nichž podle aktualizovaných informací Fremr odsoudil během asi 2,5 roku 172 lidí.
„V nejbližší době určitě ne,“ odpověděl šéf ÚSTR Ladislav Kudrna na dotaz, zda zvažují i prověřit činnost Josefa Baxy. Chtějí se ale věnovat komplexně i celému fenoménu, kdy za „nedovolené opuštění republiky“ padly za minulého režimu rozsudky nad 110 tisíci lidmi. To z nich podle ÚSTR činí nejvíce pronásledovanou skupinu obyvatel v komunistickém Československu.
Prozkoumat kariéru i Josefa Baxy by považovali za žádoucí někteří senátoři. V tomto duchu se vyjádřil třeba Pavel Fischer. „Předpokládám, že si pan předseda Baxa osvěží paměť a bude nás všechny informovat o tom, jak to tenkrát bylo. Je ve své pozici neodvolatelný, tím spíše by ke svému neurčitému tvrzení měl přistoupit poctivě,“ uvedl Fischer.
Reagoval tak na výroky nového předsedy Ústavního soudu, který připustil, že i on mohl nad lidmi, kteří opustili republiku, nějaký rozsudek vynést. Ovšem žádné detaily si dosud nevybavil.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář