„Jeho užívání je ale problematické jako u každé jiné drogy. To znamená, když mluvíme o kokainu, mluvíme o tvrdé droze, která má potenciál závislosti. Je to prostě droga nebezpečná a její šíření nese své důsledky, které jsou negativní jako u kterékoliv jiné drogy,“ upozorňuje Miroslav Nožina.
Kokain se vyrábí především v zemích Latinské Ameriky, zejména v Kolumbii, Peru a Bolívii. „Ale objevuje se dneska i v oblasti Amazonie, v Ekvádoru, objevuje se v dalších latinskoamerických zemích,“ říká expert. A vysvětluje, že pěstování kokového keře, z jehož lístků se vyrábí základní pasta, která se pak dále zpracovává na hydrochlorid kokainu – tedy onen bílý prášek – dnes sestupuje do nížin. Tím se šíří i celková produkce.
Dopady nelegálního byznysu s kokainem na společnosti, kde drogové kartely působí, jsou ohromné. Asi nejznámějším příkladem prorůstání drog do společnosti je Kolumbie, kde narkomafie (a bossové jako Pablo Escobar) v době své největší moci v 80. letech ovládala velkou část ekonomiky i politiky.
„Existovaly odhady, že kolumbijská narkomafie vydává jenom na korumpování úředníků nějakých 100 milionů dolarů ročně. Vytvářelo to takové sítě,“ říká Miroslav Nožina. „Od té doby došlo k výrazné redukci. Ale pořád, když se podíváte na dnešní Sýrii, na Mexiko nebo Myanmar, tak zjišťujete, že tyto špinavé peníze v těch místních ekonomikách a v těch místních společenských kruzích neustále kolují a ovlivňují vývoj těchto společností.“
Historicky se podle Miroslava Nožiny ukázalo, že žádný přístup k potlačení narkobyznysu není samospásný. Neosvědčila se ani tvrdá represe v podobě drogových válek, které v Latinské Americe vedly Spojené státy a jejich příležitostní spojenci, ani legalizace. „Ona je to opravdu komplexní záležitost. Když se na to podívám perspektivou těch více než 30 let, co se v tom pohybuji, tak v podstatě klíčový problém je koncový spotřebitel (drog).“
„My stále nedokážeme jednoduchou věc – nedokážeme vysvětlit lidem, že nacpávat se nějakými chemikáliemi neznamená, že si tím nějak obohatíme život. To tady prostě nezaznívá a je to ta základní chyba,“ říká expert a zdůrazňuje: „I když policisté a celníci odvedou svou práci, to znamená budou to regulovat, dokud bude existovat poptávka, tak ten obchod prostě pojede dál.“
Podle Nožiny tomu příliš nepomáhá, že se dramaticky mění společenská akceptace drog. „Registrujeme obrovský nástup syntetických drog, lidé jsou k nim otevření, experimentují, zkoušejí je. A přitom jsou často daleko nebezpečnější (než tradičnější drogy), například fentanyl, to je obrovský problém,“ upozorňuje Miroslav Nožina. „U kokainu je to vlastně velmi podobné, protože ten je v tom společenském kontextu pořád považován za jakousi luxusní, v podstatě bezpečnou drogu. Což ale není pravda,“ dodává.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář