COOLna

Zůstalo pole polem, či zarostlo? Tuto otázku si pokládali paleoekologové z Univerzity Karlovy a Akademie věd v mezinárodním výzkumu. Pro sledování dopadů morové pandemie ze 14. století, takzvané černé smrti, použili inovativní analýzu pylových zrn v sedimentech. „Sledovali jsme, jak se po morové ráně změnila zemědělská krajina, a z toho odvozujeme demografické změny. Jinak řečeno, v místech, kde zemřelo mnoho lidí, začala pole zarůstat, neboť je neměl kdo obdělávat,“ popisuje paleoekolog Petr Pokorný.

Doposud historikové odhadovali, že zemřela až polovina tehdejší evropské populace. Nová studie ale ukazuje, že jednotlivé regiony byly morem zasaženy s různou intenzitou – například ve Skandinávii, Francii nebo střední Itálii měl devastující dopad. Jiné regiony, včetně Českého království a přilehlých částí východní a střední Evropy, ale zažívaly pokračující rozvoj. Vysvětlení, proč tomu tak bylo, vědci dále hledají. Jednou z pracovních hypotéz je, že se mor více šířil v přístavních městech a také po hlavních obchodních stezkách.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.