COOLna

Kompletní přehled lidských aktivit vytvořil tým vedený Ericem Galbraithem z montrealské McGill University. Zveřejnil ho ve studii nazvané „Globální den lidstva“ v časopise PNAS.

„Pokud máme zvládnout změny klimatu a ztrátu biodiverzity, pokud se máme vyrovnat s rychlým technologickým pokrokem a dosáhnout globálních cílů rozvoje, je naprosto nezbytné, abychom pochopili, jak celé lidstvo funguje. Jen tak zjistíme, kde se nám nabízí potenciál pro změny,“ přibližuje cíle výzkumu Eric Galbraith.

„Chtěli jsme zjistit, čemu lidé věnují svůj čas, tím že zprůměrujeme aktivity všech lidí ve všech zemích světa. Jinými slovy, kdyby celé lidstvo vytvořilo dohromady jednoho jediného člověka, tak jak by vypadal jeho běžný den,“ říká člen výzkumného týmu William Fajzel z McGill University.

Za tímto účelem posbírali vědci data o aktivitách obyvatel 140 zemí reprezentujících 87 procent lidstva. Aktivity rozdělili do čtyřiadvaceti kategorií, přičemž za pětadvacátou aktivitu brali spánek a pobyt na lůžku. Denní aktivity spadaly do tří větších okruhů.

Aktivity prvního okruhu jsou zacíleny na změny světa kolem nás. Sem patří např. produkce potravin, výroba energie nebo stavba budov a komunikací. V druhém okruhu vědci soustředili aktivity zacílené na lidskou mysl a tělo. Patří sem hygiena, péče o vzhled a zdraví, ale i vzdělávání, náboženské praktiky nebo sport. Do třetího okruhu spadají aktivity zacílené na organizaci společnosti, jako je obchod, finančnictví, právo nebo státní správa.

Průměr v sobě skrývá nejedno úskalí. Poměrně dobře charakterizuje celek, ale málo toho vypovídá o jednotlivcích. Pro výzkum Galbraithova týmu ale nebyly tyto slabiny průměru rozhodující, protože cílem bylo postihnout kompletní aktivity lidstva.

Vědci tak například došli k závěru, že v průměru lidstvo denně prospí nebo proleží v posteli 9,1 hodiny. To se může zdát v rozporu s varováním lékařů, že většina lidí spí méně než osm hodin. Galbraith a spol. ale hodnotí spánek celého lidstva včetně kojenců, kteří prospí valnou část dne, a to průměrnou délku spánku prodlouží.

Kromě devíti hodin spánku tráví lidé dalších devět hodin aktivitami z druhého okruhu, tedy činnostmi, kdy se zabývají sami sebou. Patří sem třeba čas strávený koníčky, pasivní odpočinek, sledování sdělovacích prostředků nebo společenské kontakty včetně aktivit na sociálních sítích.

Ve zbývajících šesti hodinách se průměrný obyvatel země věnuje produkci potravin a jejich úpravě, dopravě do zaměstnání, cestování a také obchodu, finančnictví, právu, politice a státní správě. Likvidací odpadů strávíme v průměru jednu minutu denně, kdežto péči o své příbytky plných pětačtyřicet minut.

Řada aktivit zaujímá v životě lidí stejné místo bez ohledu na to, zda žijí v ekonomicky vyspělých, nebo naopak v těch nejchudších zemích světa. Platí to o času věnovanému přípravě jídla a jeho konzumaci, každodennímu cestování či osobní hygieně.

Naopak, jiné aktivity se v těchto zemích dramaticky liší. Například produkci potravin věnují lidé třetího světa v průměru více než hodinu, zatímco v nejbohatších zemích jim na to stačí pět minut.

Práce jako zdroj obživy zabírá hypotetickému průměrnému pozemšťanovi denně 2,6 hodiny. I tady ale přináší průměr poněkud falešný obrázek, protože do statistiky jsou zahrnuty i nepracující děti a senioři. Ve věkové kategorii od patnácti do pětašedesáti let odpovídá průměrný čas věnovaný práci zhruba čtyřicetihodinovému pracovnímu týdnu.

Z globální inventury lidských aktivit provedené Galbraithovým týmem vyplývá, že lidstvo se mnoha důležitým činnostem věnuje jen okrajově. Platí to například o získávání surovin, produkci energie nebo likvidaci odpadů, které zaberou každému z osmi miliard obyvatel země denně v průměru jen sedm minut.

Znamená to, že zatím při těchto činnostech dáváme přednost postupům, které jsou nejméně pracné, a nebereme na zřetel, nakolik přitom ničíme životní prostředí. Zcela jistě si tak můžeme bez velké změny v životním stylu dovolit v těchto oblastech přechod k aktivitám, které jsou sice náročnější, ale planetu poškozují v mnohem menším rozsahu.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.