V první fázi podle mluvčí rezortu Veroniky Hešíkové Michelin provede analýzu gastronomického trhu v Česku a do užšího výběru pošle své inspektory, poté některé podniky ocení a zajistí marketingovou kampaň pro zahraniční turisty. Člen sněmovního rozpočtového výboru Michael Kohajda (KDU-ČSL) zmínil, že by do průvodce mělo být zahrnuto až 50 restaurací z celého Česka.
„Bavíme se o desítkách milionů, které bylo možné investovat do něčeho skutečně smysluplného. V tomhle případě o té smysluplnosti opravdu pochybuji. Tenhle způsob popisování světa je mrtvý,“ říká Petra Tajovský Pospěchová, publicistika, která se zaměřuje na gastronomii. A dodává, že jde o „velmi tradičního průvodce“, který svůj vliv v dnešní době do jisté míry ztratil.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který krok oznamoval na tiskové konferenci vlády ve středu 12. 7., rozhodnutí obhajoval tím, že za jídlo v restauracích turisté zaplatí až 30 procent ze své celkové útraty v Česku.
„To ale s tím, jestli budeme, nebo nebudeme v michelinském průvodci, nesouvisí,“ pochybuje Tajovský Pospěchová. S počtem udělených hvězdiček se podle ní totiž sice zvýší obrat konkrétních oceněných podniků, není ale dokázané, že by průvodce měl vliv na turismus v jednotlivých destinacích.
Vyvrací i argument některých restauratérů, že pokud by české podniky neměly své zastoupení v průvodci, vymazalo by to Česko z gastronomické mapy světa. „Obávám se, že tohle je argument pro dvacáté století, ne pro jedenadvacáté. My žijeme v době, kdy většinu informací nehledáme v papírových bedekrech, ale úplně jinými kanály,“ říká.
Podle Tajovské Pospěchové přitom česká gastronomie má co nabídnout. Konkrétně zmiňuje polévky a sladké pokrmy jako buchty nebo knedlíky, tedy „comfort food“, které se hodí i do bister. A zejména v posledních letech se podle ní vyrojilo mnoho nových podniků, které stojí za to navštívit. Česká vláda to prý ale neumí prodat.
„Mám pocit, že kulinářské Česko udělalo obrovský krok a že už je to jenom o tom říct: ‚Haló, tohle všecko tady máme, pojďte se podívat.‘ Ale říct to moderně, nemyslet si, že to zachrání nějakých 20 stránek v Michelinu, nemotorný web Ministerstva pro místní rozvoj nebo jeho podagentury, což je vlastně zatím to jediné, co stát dělá,“ popisuje publicistka.
Připomíná, že projekty jako Klasa nebo Czech Specials přitom začínaly z dobrým záměrem – ukázat na jedinečné české výrobky. Novinářka ale vysvětluje, že postupem času se na seznamu objevily i produkty, které mají podprůměrnou kvalitu a vlastně celý seznam znevěrohodňují.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.
COOLna 
Napsat komentář