COOLna

Desetitisíce válečných uprchlíků z Ukrajiny se od července mohou ocitnout ve svízelné situaci. Humanitární ubytování bude nově bezplatné jen 150 dní po udělení dočasné ochrany, poté bude zdarma pouze pro takzvané zranitelné osoby.

Stát navíc přestane vyplácet příspěvek pro solidární domácnost. Začne platit zákon Lex Ukrajina V. Pro velkou část uprchlíků to znamená hledání nového bydlení a lépe placeného zaměstnání nebo návrat na Ukrajinu. Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni uvedl, že vláda vysílá jasný vzkaz: „Uprchlíci, táhněte.“

Podle oslovených odborníků vládní úprava může přinést tlak na práci na černo či vykořisťování, obávají se i návratu stanových městeček. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) oponuje, že vláda s úpravami přichází po více než roce od začátku války. „Stále zachováváme vstřícnou podporu uprchlíků, zároveň ale stavíme na předpokladu, že se tito lidé postupně zapojují do běžného života a státní podpora může cílit už především na ty zranitelné. A to se také daří,“ popsal. Jenže některé příklady dávají zapravdu spíše kritikům.

Sedmatřicetiletá Irina z Irpině přijela do Česka se dvěma dětmi na začátku března 2022, kdy jejich domov zničila ruská vojska. Nyní pracuje jako vychovatelka na částečný úvazek a má plat 17 tisíc korun čistého. Na ubytovně ale nově bude muset platit šest tisíc korun měsíčně, na což nemá. Pokud se jí nepodaří najít si lepší práci, s největší pravděpodobností se bude muset vrátit zpátky na Ukrajinu, kde stále vybuchují ruské rakety. Podobných situací může od července nastat daleko více. Podle veřejného ochránce práv Stanislava Křečka může jít o desetitisíce lidí. Podle něj mohlo problémům předejít včasné vpuštění držitelů dočasné ochrany do českého dávkového systému. To ale ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) s ohledem na státní rozpočet a přetížené úřady práce odmítlo.

Na bezplatné humanitární ubytování budou mít kromě nově příchozích nadále nárok také zranitelné osoby, jako jsou lidé s postižením, děti, těhotné ženy, studenti nebo senioři a také ti, kteří pečují o dítě do šesti let nebo o člověka s postižením. Podle ombudsmana to ale nepomůže ve chvíli, pokud si jejich blízcí nebudou moci stejné ubytování dovolit.

„Už nyní v terénu vidíme, že část lidí se rozhodla pro návrat na Ukrajinu, hodně lidí je ve stresu, protože nevědí, jaké budou mít finanční prostředky na bydlení po změně legislativy. Panuje velká nejistota v tom, kdo má nárok na bezplatné ubytování i nadále, tedy je zranitelnou osobou, a kdo ne,“ popsala ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.

Výzkum Mezinárodní organizace pro migraci upozornil, že změny mohou přinést řadu rizik – tito lidé mohou být vystaveni tlaku pracovat načerno nebo si brát půjčky, mohou se stát terčem vykořisťování, dojít může i k rozdělení rodin. Zároveň mohou být nuceni vrátit se na Ukrajinu.

Po zrušení příspěvku pro solidární domácnost dostanou uprchlíci pomoc státu na bydlení přímo v humanitární dávce, a to v podobě započitatelných nákladů na bydlení. Měsíčně obdrží buď 3000 korun na osobu, pokud budou bydlet v bytě v evidenci MPSV, nebo 2400 korun, budou-li bydlet jinde.

Podle bývalého šéfa české pobočky Transparency International Davida Ondráčky jsou změny nedomyšlené. „Ukrajinci budou migrovat po zemi, rodiny se budou rozdělovat? Zase plné hlavní nádraží, pospávání v Sherwoodu? Vrátí se stanová městečka? Nikdo neví, co se po 1. červenci stane,“ poznamenal.

Návratu stanových městeček se obává i Faltová. „Dostupného bydlení prostě není dostatek. Stanová městečka jsou pro nás až tím posledním možným řešením a krokem zpět. Může se ale stát, že to potřeba bude,“ řekla.

Podle ministerstva vnitra však v minulých měsících probíhala informační kampaň a cílené oslovování cizinců v zařízeních bezplatného státního ubytování. „V posledním měsíci také dochází k přeubytování zejména zranitelných osob ze zařízení, která již nebudou po 1. červenci humanitární ubytování poskytovat. Odpovědné orgány ministerstva vnitra včetně hasičů a policie jsou v pohotovostním režimu a připraveny reagovat podle vývoje, ať již formou posílení činnosti, či užší spoluprací s dalšími orgány – kraji, které zajišťují dostatečné ubytovací kapacity, úřady práce – v souvislosti s uznáním zranitelnosti,“ popsala mluvčí resortu Hana Malá.

„Stát by měl nést plnou zodpovědnost, a ne ji převádět na kraje tak, jak tomu je zvykem od koronavirové pandemie. V tuto chvíli nemám informaci, že by v kraji docházelo k problémům. Ty však mohou nastat v první dny platnosti novely,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (SOCDEM).

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.