COOLna

Malí chlapci byli již od útlého věku vychováváni s ideou, že skutečnými muži se stanou jen díky ovládnutí umění války. Děti se učily různým dovednostem a bojovým technikám, krotily koně, vyráběly šípy, tvarovaly štíty a ovládaly oštěpy. Chlapci se válečnictví učili bez ohledu na původ, bylo i součástí dětských her, kdy byly šípy a oštěpy proti zranění opatřené kůží. Ke skutečným zbraním se děti dostaly, až když povyrostly. Zbraně byly samozřejmě uzpůsobené tomu, že šlo o děti, o čemž svědčí i archeologické nálezy. Norští archeologové našli v dětském hrobě několik zbraní speciálně pro děti, včetně malého meče a sekery.

Kromě ovládání zbraní děti i bojovaly v zápasech, mimo jiné se sněhovými koulemi. Jednalo se o celoroční trénink, kdy chlapci trénovali rychlost a obratnost, které je měly připravit na budoucí boj zblízka a daly jim pravidla a disciplínu. Pravidla byla Vikingy velmi přísně dodržována a bez výjimky ctěna. Ti, kdo je porušili, se stali vyvrhely společnosti.

Když chlapci ovládl umění boje a byli připraveni stát se muži, museli prokázat své schopnosti v bitvě nebo se vydat na vikingskou výpravu. To bylo spíše výsadou bohatých a mocných rodů. Někteří chlapci zabili svého prvního muže ještě před desátým rokem života.

Čest a pravidla byly alfou a omegou. Vikingové věřili, že bohyně norn spřádají nitky života a že každý lidský život je předurčen. Nebylo v lidských silách osud změnit, takže cílem všech bylo hrdě vstoupit do Valhally. Již děti se chtěly naučit umění co nejlépe, aby dokázaly bojovat i zemřít se ctí.

Za nejcennější bylo zemřít jako hrdina v bitvě. Byly jen dvě možnosti – přežít nebo zemřít. Prohra možná nebyla, stejně jako útěk. Díky víře v předurčený osud válečníci věděli, že musejí být stateční, ale že co se má stát, to se stane.