COOLna

Mezi početnými potomky neobyčejně vitální Marie Terezie a lotrinského prince převažovali sice zdraví jedinci, ale nebezpečné genetické dědictví, které se v 17. století kvůli neustálému spřízňování mezi příslušníky španělské a rakouské větve Habsburků výrazně zvýšilo, nezmizelo. V důsledku nesčíslných příbuzenských sňatků a genetické mutace trpělo mnoho příslušníků habsburského rodu různými nemocemi, duševními poruchami, vyskytovalo se velké množství abnormálních porodů či případů neplodnosti.

Nejznámějším projevem mutace byl typický „habsburský ret“ neboli dědičná progerie. Osoby, které jí trpí, mají dolní čelist natolik prodlouženou a vystouplou, že dolní zuby vyčnívají přes horní, a často ani nemohou zavřít ústa. Například dědeček Marie Terezie, císař Leopold I. měl neobyčejně výrazný „habsburský ret“. To, že se u něj mutace projevila, bylo způsobeno i úbytkem předků, neboť Leopold I. měl místo osmi prarodičů pouhých šest, z nichž polovinu tvořili Habsburkové.

Marie Terezie měla výhodu v tom, že její maminka pocházela z brunšvicko-wolfenbüttelského rodu a babička z otcovy strany byla falcko-neuburská princezna. Tím se habsburská krev „promísila“ a Marie Terezie i její děti unikly negativní genetické zátěži.

Problém se znovu objevil, když se potomci Marie Terezie začali příliš často spřízňovat s Bourbony. Navíc se po vzniku vedlejších linií habsbursko-lotrinské dynastie opět začali bratranci ženit se sestřenicemi. Například Leopold II. i jeho syn František II. (I.) se oženili s blízkými příbuznými. V důsledku toho se Františkův syn, poslední korunovaný český král, Ferdinand V. Dobrotivý narodil s vodnatelnou hlavou, trpěl epilepsií a měl příliš velký jazyk. Jeho rodiče byli dvojnásobným bratrancem a sestřenicí.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.