COOLna

Sakrální stavby nemusí být vždy jen svatostánkem zasvěceným Bohu. Kostelů, které dnes slouží k jiným účelům, než bylo původně zamýšleno, je v Česku několik – a jedním z nich je novogotický luteránský kostel v Olomouci, který se po více než šedesáti letech opět otevírá veřejnosti. Objekt dostal novou moderní přístavbu a přímo v kostele se místo bohoslužeb budou konat komorní koncerty či divadelní představení.

Původně zde stála bastionová pevnost, od roku 1902 tu však stojí Červený kostel, luteránská sakrální stavba z pera Franze Böhma, jehož návrh následně poupravil architekt Max Löw. Po druhé světové válce kostel připadl státu a svému původnímu účelu sloužil do roku 1959, kdy jej tehdejší režim předal univerzitní knihovně. Kostel se v ten moment veřejnosti uzavřel a stal se depozitářem knih.

Nyní se však knihy vyrovnané až po klenuté stropy přesunuly do nového objektu a prostor kostela získal zcela nový účel. Olomoucký kraj se rozhodl tuto památkově chráněnou stavbu proměnit na místo konání kulturních akcí, infocentrum kraje a Vědeckou knihovnu.

Architektům z Ateliéru-r byl svěřen úkol vytvořit symbiotické prostředí mezi hmotou původního objektu a novou, kulturně-společenskou funkcí. Prvním důležitým krokem byla rekonstrukce, jelikož se objekt nacházel ve špatném stavu. Rekonstrukce šla až do základů, které byly zpevněny, vlhké zdivo bylo sanováno, omítky a štuky byly opraveny a fasáda vyčištěna a doplněna.

Objekt se dočkal kompletně nových podlah a také rozsáhlé opravy střechy, jejíž krov byl z velké části vyměněn. Při rekonstrukci se dbalo na zachování co možná největšího množství původních, nepoškozených prvků. Místo plechu dostal kostel měděnou střechu a doplněny byly také některé dekorativní prvky z dílny místního sochaře Jana Dostála.

Nová funkce kostela ovšem vyžadovala i vytvoření příslušného provozního zázemí. A jelikož je sakristie většinou jen malým prostorem, bylo nutné toto zázemí vybudovat mimo prostory kostela.

„Abychom se vyhnuli nevhodným zásahům do objektu kostela, rozhodli jsme se pro jeho doplnění o novou hmotu, která by na sebe vzala břemeno provozního a sociálního zázemí. Ta je umístěna mezi hlavní lodí kostela a objektem ředitelství knihovny. Vytváří tak jejich spojnici i společný vstupní prostor s recepcí a kavárnou. Přístavba respektuje uliční čáru ulice Bezručovy a udržuje si dostatečný odstup od obou stávajících staveb,“ vysvětlují architekti.

Záměrem architektů bylo, aby hmota nového objektu reagovala na neogotickou formu budovy, kterou doplňuje. Tato snaha se promítla i do půdorysu přístavby, který je výřezem z podlahy kostela vysunutým mimo původní platformu.

Fasáda a střecha byly zhotoveny z černého hliníku, podlahy jsou betonové, stejně jako recepce kavárny – ta je tvořena jemně růžovým betonem. K jeho mase jsou kontrastem skleněné plochy a také dekorace v podobě podsvícené stěny z knih otočených hřbetem dozadu. Součástí obnovy prostoru bylo také odstranění oplocení okolo kostela a otevření místa veřejnosti. Tím vznikla veřejně přístupná piazzetta doplněná o mobiliář a zeleň.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.