COOLna

Pojmenování barev je již dlouho předmětem zájmu studia lidské kultury a poznání. Odhaluje spojení mezi vnímáním, jazykem a kategorizací našeho světa. Otázkou zůstává, proč tolik světových jazyků vykazuje opakující se podobnosti v označení barev. Aby nalezli odpověď, sledovali lingvisté z univerzity v Yale vývoj jejich názvů v rámci rozsáhlé jazykové rodiny Pama-Nyungan v Austrálii. Analyzovali barevné systémy 189 jazyků této jazykové rodiny, kterou vybrali s ohledem na historii
(až 6000 let) a velikost (zabírá asi 90 % australské pevniny).
Podle výzkumníků má evoluční proces pojmenování barev
sedm fází. V první fázi vznikají označení černé a bílé. V další
se přidávají výrazy pro červenou, následuje žlutá nebo zelená,
pak modrá a hnědá. Poslední fáze zahrnuje označení pro růžovou, fialovou, oranžovou a/nebo šedou barvu. Výsledky studie nastiňují detailní historii pojmenování barev v rámci velkého vzorku jazyka. Navazují na teorii základních označení barev Brenta Berlina a Paula Kaye, kteří tvrdí, že jazyky světa sdílejí společné skupiny názvů barev a že se tyto názvy vyvíjejí ve stejném, univerzálně daném pořadí.
Výzkum yaleských lingvistů potvrzuje, že teorie Brenta Berlina a Paula Kaye o univerzální hierarchii označení barev v jazycích světa je stále platná. Hierarchie označení barev reflektuje historický vývoj označení barev v jednotlivých jazycích, ovšem do určité míry se ve specifických sférách slovní zásoby může odrážet i v jazycích současných, například ve vlastních jménech. Je pozoruhodné, že v českých zeměpisných jménech jsou výrazně nejčastější černá, bílá a červená barva, jejichž názvy vznikaly v prvních fázích vývoje systému označení barev. Naopak některé barvy zde nenajdeme vůbec. Jako nejpřekvapivější se může jevit absence hnědé barvy v českých, ale i jiných slovanských zeměpisných jménech, neexistuje ani příjmení Hnědý. V germánských jazycích jsou příjmení Brown nebo Braun naopak velmi častá a označení hnědé barvy v nich nezřídka vstupuje i do zeměpisných jmen. Ve slovanských jazycích se však univerzální označení hnědé barvy vyvinulo až velmi pozdě; ještě Josef Jungmann považuje hnědou barvu za odstín barvy červené.

Pavel Štěpán, Ústav pro jazyk český AV ČR

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.