Psychologické průzkumy štěstí poukázaly na to, že k němu přispívají tři hlavní zdroje. Jde o zdroje, které se svou podstatou od zdrojů naší spokojenosti poměrně výrazně liší.
1. Smyslové vjemy
Pocity štěstí mají ve srovnání se spokojeností emocionálnější charakter. Jsou proto často vyvolány potěšením, které nám přináší určitý silný a příjemný smyslový zážitek. Pocity štěstí, spadající do této skupiny, bývají okamžité a krátkodobé, a často i velmi spontánní.
To pochopitelně neznamená, že bychom se neměli pokoušet je záměrně vyvolávat. Většinou se však musíme spokojit s tím, že plánovitá snaha dosáhnout štěstí, nebývá nejúspěšnější.
2. Aktivita
Štěstí bývá plodem našich aktivit, především těch, které provádíme rádi a které nám vzhledem k našim schopnostem jdou. Může jít o činnosti jednoduché, například fyzický pohyb, ale i složitější, například meditaci, především však ty, které mají širší společenský smysl. S výjimkou lidí chronicky nespokojených jde totiž často o aktivity, které pomáhají druhým. K pocitu štěstí většinou přispívá i to, když můžeme tyto činnosti provádět s jistou mírou nezávislosti.
S odstupem času přitom často zjistíme, že šťastní jsme byli především tehdy, když jsme dané činnosti vykonávali. Pokud dosáhneme cíle, a naplníme svou potřebu, cítíme se spokojeně. Pocit štěstí, který je spojený s činností, však mnohdy pomine.
3. Využití a další rozvoj vlastních schopností
Štěstí je zpravidla spojeno s pocitem vlastní „realizace“, tedy uplatněním a zdokonalováním našich schopností i dalších silných stránek, jež nás provázejí.
Uplatnění a rozvoj schopností patří totiž k potřebám, majícím ve srovnání s většinou ostatních potřeb jednu základní odlišnost. Téměř nikdy nemohou být zcela naplněny. Kromě pocitu spokojenosti, který se k jejich uspokojení váže, jsou tak i zdrojem štěstí, souvisejícím s možností výsledky i rozvoj našich schopností trvale sledovat.
Štěstí a spokojenost tak mohou jít ruku v ruce. Šťastný tak může být i člověk, jehož přání nejsou zcela naplněna, a spokojený může být i ten, kdo se necítí zcela šťastný. Pocity štěstí i spokojenost závisejí totiž i na našich názorech. A v neposlední řadě na tom, zda vykonáváme činnosti, jež dávají našemu životu smysl. O svých pocitech štěstí a spokojenosti máme tak možnost rozhodnout aspoň do určité míry sami.
psycholog Jan Urban
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář