Další využití kefíru představuje (stejně jako u podmáslí) nakládání různých surovin. Jeho kyselé složení a specifické aroma křehčí maso, takže získá jemnou texturu a zůstane během úpravy šťavnaté. Populárním důkazem je smažené kuře marinované 12 až 24 hodin nebo pečené jehněčí. Kefír z něj totiž umí vytáhnout specifické, někdy příliš intenzivní aroma.
Chuť (grilovaného) masa podpoří nejrůznější marinády, ve kterých se kefír zkombinuje s jogurtem, kořením, bylinkami, olejem a citrusovou šťávou i kůrou, případně s medem, lesním ovocem nebo se šťávou z kyselých plodů.
V kefíru se krátce fermentuje zelenina nebo také obiloviny a mouka, a to zpravidla několik hodin před pečením nebo vařením, nejlépe přes noc. Mikroorganismy a enzymy obsažené v kefíru předtráví složité škroby, vlákninu, bílkoviny a antinutriční látky, čímž zlepší chuť, aroma a kyprost, ale také stravitelnost pečiva.
Na Blízkém východě má dlouhou tradici kišk (kishk) – bulgur naložený do kefíru, který se usuší a zužitkovává jako dochucovadlo i zahušťovadlo různých jídel, nejčastěji polévek a omáček.
Obiloviny, například i ovesné vločky na snídani, se předkvášejí také v dalších zakysaných mléčných (i veganských) produktech, v syrovátce nebo ve vodě s trochou octa z jablečného cideru či citronové šťávy.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář