COOLna

V Dánsku prováděli vědci výzkum střevního mikrobiomu zaměřený na objasnění otázky, proč někteří lidé přibírají více a jiní méně. Že vám též vrtá hlavou, proč vaše útlá kolegyně může ztláskat bez špekových následků dortík k obědu, zatímco vám se stačí podívat na tři mrkve a už vás tlačí pásek v pase? Podle výsledků dánské studie za vše může to, jaké máme kamarády – tedy ty střevní. Ony totiž všechny kmeny střevních bakterií nevymáčknou z námi přijaté potravy stejné množství energie (kalorií). Tato jejich efektivita pak ovlivňuje, zda se při hře na schovávanou vejdeme za břízu nebo spíše za dub. U 40 % účastníků studie vědci zjistili, že jejich mikrobiom je méně rozmanitý a získává z potravy mnohem více kalorií než mikrobiom zbylých 60 %.

Zajímavé je, že u oněch 40 % nešťastníků bylo zároveň zaznamenáno rychlejší cestování potravy trávicím traktem v porovnání se šťastlivci ze 60% skupiny, kterým se strava líně převalovala z trávicích zastávek v těle mnohem déle. V praxi to znamená, že po konzumaci stejného kusu dortíku přibere první skupina na váze více než ta druhá, jejíž střevní bakterie nejsou tak efektivní a strava se cestou trávicím systémem pěkně fláká. Proč? Pokud kalorie získané z potravy nedokážeme za den spotřebovat, tak se ukládají. Sumasumárum, data naznačují, že by obezita nemusela být závislá jen na nedostatku pohybu či na životním stylu.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.