„Můj otec, Jiří Josef Fuchs, syn Karla a Heleny Fuchsových, se narodil v Brně v roce 1930. V květnu 1939 byl spolu se svou sestrou Anitou poslán rodiči do Anglie v Kindertransportu organizovaném sirem Nicholasem Wintonem, aby unikli nacistům. Jeho rodiče a téměř celá širší rodina zahynuli,“ popisuje Naomi Yandellová.
Ona sama se narodila ve Spojeném království v roce 1961 jako dcera československého občana. Navzdory tomu, že je „Wintonovo vnouče“, sama české občanství nemá a téměř neměla ani šanci jej získat.
Historická křivda má kořeny v roce 1948.
Tehdy přijalo komunistické Československo zákon, jehož cílem bylo potrestat všechny, kdo emigrovali na Západ. Jim a všem dětem, které se jim později narodily, odebral stát právo na občanství, pokud nebyly do roka od narození zaregistrovány na velvyslanectví. A právě to emigranti často i z obav z represí neudělali.
Možnost nahlásit se dodatečně získaly děti emigrantů v roce 2013. Čas na to měly ale jen rok. A mnozí, stejně jako Yandellová, to nestihli. A podobných příběhů jsou podle českých úřadů tisíce.
Uzavřené dveře by tak mělo Česko znovu otevřít, vyzývají potomci dětí z Kindertransportů.
Paradoxně Rakousko, Německo a Slovensko své zákony nedávno liberalizovaly a občanství těmto potomkům udělují. Česko, které se pyšní sochou Nicholase Wintona na pražském hlavním nádraží či stromovou alejí věnovanou „jeho“ dětem v Račiněvsi na Roudnicku, tak dosud neučinilo. Na liknavost českých úřadů upozornil i britský tisk.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář