COOLna

„Pokud porovnáváme současné vysoké ceny zeleniny, která je skladovaná, s čerstvou zeleninou z pole, tak budou výrobní náklady nižší,“ říká v rozhovoru Petr Hanka, majitel firmy Hanka Mochov a místopředseda Zelinářské unie Čech a Moravy.

Jinými slovy – každoročně je čerstvá zelenina levnější než ta skladovaná. Jenže letos se budeme bavit o jiných cenách než před rokem. Podle Hanky potřebují pěstitelé v průměru celoročně zdražit o dvě koruny na kilogram, protože náklady jim stouply o 20 procent výš.

„Veškeré vstupy se zvedají. Projevuje se naplno nárůst cen energií, hnojiv i ceny práce,“ říká Hanka s tím, že loni to pěstitelé promítnout do ceny nezvládli a kvůli tomu skončili se špatnými výsledky, někteří zkrachovali a většina z nich zmenšovala osevní plochy. To vše podle něj vede k nižší soběstačnosti Česka.

Už teď jsou přitom právě zahraniční plodiny příčinou vysokých cen v obchodech. „Bohužel je to dopad paniky, která vznikla kolem energií. Pěstitelé v České republice se báli skladovat a zaskladnili daleko menší objemy než v minulosti. Ty vysoké ceny, co potkáváme na pultech, je většinou zahraniční zelenina,“ dodává Hanka.

Navíc se podle něj situace zhoršuje i v ostatních státech. Letošní rok je první, kdy začínají platit nová pravidla Společné zemědělské politiky. To je soubor cílů stanovených na úrovni EU, mimo jiné jde o větší ambice v oblasti klimatu a životního prostředí. Podle Hanky vede k nárůstu požadavků, které musejí zemědělci plnit, a to zvýší cenu všech druhů potravin.

Hanka to připodobňuje k situaci v automobilovém průmyslu a novým normám, které zavádí Evropská unie. „Žádná z těch norem nesnížila ceny automobilů,“ upozorňuje středočeský zelinář s tím, že si netroufne říct, o kolik potraviny zdraží.

„My máme v rukou částečně cenu produkce prvovýroby. To, jaká bude cena na obchodech, je plně v rukou obchodních řetězců,“ dodává a ukazuje cenovou politiku na příkladu vypěstované mrkve.

„Vypěstujeme kilogram mrkve za pět korun. Tuto mrkev vypereme, vytřídíme, zabalíme do přepravky – tyto operace nás stojí tři koruny a za další korunu ji dovezeme do řetězce. Tam se prodává za 20 korun. Běžná neakční cena je dvojnásobná, což je dlouhodobě zavedená praxe,“ říká Hanka s tím, že nejde jen o přirážku prodejce, ale třeba i 15procentní DPH.

Ta samá mrkev pak však prochází i druhým extrémem a tím jsou slevové akce, ve kterých může klesnout cena i na devět korun.

„Řetězce mají akce, které se nedají předpokládat. Je to problém, který pro nás jako pěstitele znamená obrovské vícenáklady. Jeden den musíme připravit dva tisíce beden do akce a druhý den je objednávka nula,“ říká Hanka s tím, že navíc v momentě, kdy obchodník nasadí cenu ještě nižší než od dodavatelů, vzniká okamžitě tlak na všechny pěstitele i z dalších řetězců.

A pak se cena prodejů přímo od farmářů dostává nad cenu v řetězci – a mrkev přímo ze dvora se stává neprodejnou.

„My se trošku dohadujeme, kdo za to může, jestli jsou to zemědělci, zpracovatelé, nebo obchod. Pokud by ale skutečně zemědělci zdražili o 49 procent, jak jsme podezíráni, tak pak by dnes neřešili poklesy ploch zeleniny,“ vysvětluje Hanka.

„Je jasně vidět, že zemědělské firmy snižují produkci, nezvládají situaci a vidíte, kde peníze zůstávají. Nechci bojovat se řetězci, jsou to naši partneři, ale domnívám se, že v této mimořádné době chybí mimořádná opatření,“ dodává s tím, že zelenina by měla mít trvale nižší marže.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.