COOLna

Když se narodíme, začínáme výdechem. A náš život výdechem také končí. Ale v období mezitím je pro nás dýchání zásadní. Měli bychom dýchat nosem, pomalu a do břicha.

Základem je hlavně pochopit důležitost dýchání. A uvědomit si, jak sami dýcháme. Za den vdechneme a vydechneme více než čtrnáct kilogramů vzduchu. Tedy mnohem víc, než toho vypijeme a sníme. A rovněž ze vzduchu získáme mnohem více energie než z jídla a pití. Když zadržíte dech na tři čtyři minuty, uvidíte, jak moc vám ta energie najednou bude chybět (kyslík je totiž zásadní pro metabolismus). Zhruba devadesát procent dnešní populace nedýchá správně, což nám může způsobit nemalé problémy.

Dýchání nám umožňuje nabourat se do naší nervové soustavy, regulovat reakce imunitního systému a získat zpět ztracené zdraví. Dýchání nám opravdu může prodloužit život…

Je normální, že jsem velkou část noci prochrápal, že jsem měl chronickou bronchitidu, nebo dokonce zápal plic? Jedná se o tak rozšířené problémy, že je skutečně začínáme považovat za normální. Třeba že lidé dýchají při sportu nebo při spánku s otevřenými ústy, kvůli tomu pak mají například často ucpaný nos. Podobně jako vysoký krevní tlak nebo obezitu. Všechny tyto změny souvisejí s nástupem průmyslové revoluce.

Průmyslově zpracovaná strava zmenšuje ústa a ničí dýchání. Naši předci žvýkali každý den celé hodiny. A proto měli velké, silné a výrazné zuby, ústa, tváře a krky. Neduhy jako například astmatem nebo alergiemi trpěli mnohem méně. Nechrápali, nekazili se jim zuby…

(Ještě před 10 až 12 tisíci lety, když lidé žili jako migrující lovci a sběrači, byl zubní kaz výjimkou. Vše se v té době začalo měnit s nástupem zemědělství a změnou jídelníčku. Strava začala být mnohem měkčí, sladší a lepivější, přibylo sacharidů, ubylo vlákniny i bílkovin. Člověk přestal zrní žvýkat, začal ho mlít na mouku. Žvýkací svaly i zuby tak měly méně práce, čelist se zúžila. Proměnil se i mix zubních bakterií – mouka či mléko obsahují spoustu cukrů, zuby se lidem začaly daleko více kazit. To vše potom ještě zvýraznila průmyslová revoluce a éra polotovarů a fastfoodů. Podle statistik má dnes v Česku 80 % lidí minimálně jeden zubní kaz ročně. Zubní bakterie jsou přitom spojovány i s výskytem nemocí srdce, cév a s artrózou kloubů. Když totiž bakterie, jež způsobuje zubní kaz a onemocnění dásní, pronikne do krevního řečiště, zánět se může šířit po celém těle. Je souvislost parodontózy s infarkty myokardu a mozkovými mrtvicemi. Zajímavá jsou srovnání s lidmi, kteří dodnes žijí mimo vyspělou společnost a živí se podobně jako naši praprapředci. V tomto ohledu jsou mnohem zdravější než my.

Šedesát až sedmdesát procent lidí v noci dýchá pusou. Dělal jsem to taky. Pak jsem se v noci několikrát probudil, protože jsem měl sucho v puse. Dýchání ústy totiž způsobuje, že tělo ztrácí až o 40 % více vody. A tak jsem se šel napít. Kvůli tomu jsem pak zase chodil na záchod… Zní to tak jednoduše, že spousta lidí si určitě myslí, že tohle přece nemůže pomoct. Ale může. Platí, že pokud neustále dýcháte pusou, nikdy nebudete úplně zdraví. Proto se potřebujete naučit dýchat nosem. Jsou různé techniky, jak na to. Na začátek bych shrnul, že je potřeba dýchat pomaleji, lehčeji – a přitom hlouběji. Je dobré prodloužit výdech. K tomu všemu pro začátek potřebujeme se na dýchání soustředit a všímat si ho.

Když dýcháme pusou, všechno z prostředí včetně prachu, bakterií nebo plísní dostáváme přímo do těla. Zásadním postřehem je podle mě to, že nikdo z těchto kmenů, jež stále žijí jako lovci a sběrači, se na rozdíl od nás, kteří žijeme v industriální společnosti, nemusel v dospělosti učit správně dýchat, pohybovat se nebo jíst. Prostě to uměli automaticky. My se to musíme znovu učit, protože jsme se od přírody a přirozeného prostředí velmi vzdálili… Víme, že dýchání pusou zhoršuje kvalitu spánku, u dětí to má navíc negativní dopad na vývoj mozku, na stav kostí i na výšku, do níž později vyrostou. Je mimochodem zajímavé, že zhruba do pěti let věku děti dýchají vesměs správně. Teprve pak se to pokazí. Možná proto, že napodobují dospělé.

Doktor Mark Burhenne, člen Americké akademie dentální spánkové medicíny, který po desetiletí studoval vztah mezi dýcháním ústy a spánkem a napsal o tom i knihu, mi řekl, že většina zubních kazů není překvapivě způsobena nevhodným stravováním nebo pitím sladkých nápojů. Může za to právě noční dýchání pusou, kvůli němuž se mění pH v puse. A že je dokonce škodlivější než nedostatečná ústní hygiena. A netvrdí to sám, ale i další zubaři.

James Nestor, autor knihy Dech aneb Nové poznatky o ztraceném umění

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.