Také máte někdy pocit, že nechápete, jak se to všechno převratné a přitom často zlé a zničující mohlo během 20. století dít? Kdo tomu pomohl, kdo to podporoval? Jak mohli lidé vyslovovat soudy, aniž by cokoli věděli, protože tisk přinášel jen rezoluce, ale nikde nestálo, co a jak se vlastně událo? Jak se ze lži mohla stát „pravda“, a jak naopak pravdu bylo možné ohnout na paskvil?
Tomu člověk s běžnou znalostí dějin a dnešní svobodnou myslí zkrátka těžko porozumí. A přece lze pozadí a mnohé motivy pochopit, přečte-li si člověk dva díly autobiografických vzpomínek prokládaných výkladem soudobých dějin od velikána české literatury Ivana Klímy. Zkuste to: budete sice možná kroutit hlavou, ale dojde vám, že člověk je vždy určován svým osudem a okolnostmi, do nichž je vržen. A znovu si uvědomíte, že osobní příběh je víc než dějepis.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář