Jde takhle ve starém československém kresleném vtipu delegace zajíců, v tlapkách transparent s nápisem „S mysliveckým svazem na věčné časy“. Představme si, že onu zažloutlou publikaci dostane k rozboru vědec ze čtvrtého tisíciletí: může to vyhodnotit tak, že kreslený humor byl jedním z oblíbených kanálů nesouhlasu s vládnoucím režimem; že ještě v roce 1969 nebyla svoboda slova docela zahlušena; že českoslovenští funkcionáři, kteří sestrojili slogan o Sovětském svazu a věčných časech, byli plni vlezprdelkovství; a že sovětský režim, jenž takové slogany vyžadoval, byl plný blbů.
Nebo může takový vědec říct, že českoslovenští zajíci měli „death wish“, což dokládá existenci ekologicky neosvícené politiky druhé poloviny 20. století. Jednoduchý fakt může mít mnoho různých vysvětlení a čestný omyl je stejně pravděpodobný jako záměrné potlačování pravdy. Blbost a zášť jsou občas k nerozeznání (pan Ladislav Vrabel promine).
Myslivci a jejich úslužní zajíci člověku snadno vytanou na mysli při pohledu na fotografii studentské demonstrace ze Spojených států, na níž studentky asijského původu nesou ceduli s nápisem podporujícím pozitivní diskriminaci, „Asians for affirmative action“.

Daniel Deyl




Napsat komentář