COOLna

Úplně žasnu, jakými manipulátory jsou někteří autoři, kteří mně vytýkají manipulativnost. Několik z nich dokonce i po údajném přečtení mé knihy zpochybňuje, že by si Kundera v exilu vytvořil svůj alternativní životopis. Přitom o tomhle není nejmenší pochyby. Tvrdil třeba, že byl vyhozený ze studií, což je lež. Že se živil manuálně jako dělník – další lež. Dále prý v mládí objížděl republiku s jazz bandem, kde hrál na trubku a na piano. Totéž tvrdil i Philipu Rothovi, který s ním v té době dělal rozhovor.

Rothovi mimo jiné namluvil, že byl v Československu až do vydání Žertu zcela neznámý. On, který byl v pětadvaceti letech nominovaný na Státní cenu za literaturu za básnickou sbírku Poslední máj? On, který byl jedním z nejmladších laureátů ceny Klementa Gottwalda a zahajoval spisovatelské sjezdy? Kundera si prostě na Západě vytvořil novou marketingovou minulost, ke svým angažovaným básním a článkům se nehlásí, úplně vygumoval svoji stalinistickou minulost… Není divu, že když toto překrucování historie Roth později prokoukl, jeho vztah ke Kunderovi ochladl.

Zjistil jsem, že za normalizace, když nemohl publikovat pod svým jménem, prodal pod takzvanými „pokrývači“ dvě rozhlasové hry, dva televizní scénáře pro mládež, překlad ruské divadelní hry… O jiných jeho textech z té doby, jako byly horoskopy v Mladém světě a hra Juro Jánošík, se už vědělo, ale žádné literární zázraky to nebyly, byla to průměrná normalizační produkce.

Jan Novák, spisovatel