COOLna

Že v Břeclavi bydlí daleko víc lidí, než je skutečně zapsáno k trvalému pobytu, na radnici tušili, už když před třemi lety zpracovávali evidenci odpadů. Tehdejší čísla zkrátka neodpovídala oficiálnímu počtu obyvatel. Data od mobilního operátora nyní odhalila, jak velký rozdíl je. Hraje velkou roli v otázce financí.

Jihomoravské město kvůli „přespolním“ přichází o poměrně velký balík peněz z vybraných daní, které stát rozděluje takzvaně na hlavu. „Pokud nemají skuteční obyvatelé v Břeclavi trvalé bydliště, znamená to dvě věci – daňové příjmy jdou do místa jejich trvalého bydliště, zatímco náklady spojené s pobytem jdou na vrub našeho města,“ shrnuje břeclavský místostarosta Jakub Matuška.

Aby zjistili, kolik lidí v Břeclavi skutečně žije, zadali si průzkum od mobilního operátora, konkrétně společnosti T-mobile. Z anonymizovaných dat vyplývá, že rozdíl je obří.

Zatímco podle sčítání lidí Český statistický úřad uvádí 24 318 obyvatel, podle operátora to je 26 787. Tedy bezmála dva a půl tisíce „černých pasažérů“ bydlí v Břeclavi, aniž by byli ve zdejší evidenci. „Tyto rozdíly mohou v daňových příjmech činit až 32 milionů, které jdou jinam,“ upozorňuje Matuška.

A Břeclav není jediná, koho problém trápí. Povinnost úředně se hlásit k pobytu tam, kde skutečně žijí, lidé nemají, nicméně pro města je to žádoucí. Za každého totiž od státu dostávají peníze v rámci takzvaného rozpočtového určení daní – a ty tvoří klíčovou příjmovou položku obecních rozpočtů.

Kdyby Břeclav přesvědčila aspoň část z oněch dvou a půl tisíce lidí, aby se k městu „připoutali“, překročila by navíc magickou hranici 25 tisíc obyvatel. „Město by díky tomu pokročilo do vyšší kategorie a dostali bychom od státu nepoměrně více,“ doplňuje Matuška.

Na příští rok proto plánují rekrutační kampaň, jež má lidi ke změně trvalého pobytu přesvědčit. Cestou by mohl být třeba motivační příspěvek v řádu několika tisíc korun, jak to zkoušela i jiná města.

Například v Kunštátu na Blanensku před třemi lety nabízeli lidem, kteří se k pobytu přihlásí, dva tisíce korun. Radnice tak chtěla motivovat ty, kteří už ve městě bydlí, avšak trvalé bydliště mají jinde, ale i přilákat nové obyvatele.

Nicméně podle starosty Zdeňka Wettera (ČSSD) se to příliš neosvědčilo. „Chtěli jsme navýšit počet obyvatel, přilákat k nám lidi. Ale dopadlo to tak, že nám volali třeba ze severních nebo východních Čech, jestli k tomu máme i byt,“ přiznává starosta.

Podle něj příspěvku využilo jen pár mladých rodin, které tak či tak plánovaly, že se do Kunštátu nastěhují. „Jinak nebyl výsledný efekt žádný. Nechali jsme proto příspěvek dojet do konce roku a už jsme ho neobnovovali. Nebylo to k ničemu,“ dodává Wetter. Na základě toho se domnívá, že jediná možnost, jak lidi do obce nalákat, je zlepšení infrastruktury i služeb či nabídka míst ke stavění nebo volných bytů.

Modelů je však více. Například v Třebíči na Vysočině letos lidem začali nabízet několik motivačních benefitů. Při zápisu na oddělení matriky a evidence obyvatel dostanou vstupenky na tamní památky a také do akvaparku. Dokonce získají roční jízdné v městské hromadné dopravě zdarma a výhody při rezidentním parkování.

„V Třebíči žije opravdu hodně lidí, kteří zde nemají trvalý pobyt. Přesto využívají veškerou infrastrukturu a služby, které město svým občanům poskytuje,“ předestřela motivaci radnice její mluvčí Irini Martakidisová. Počet „přebývajících“ přitom odhadla na stovky.

V Uherském Brodě na Zlínsku zase takoví lidé mohou pět let po přihlášení k pobytu opakovaně čerpat z rozpočtu města šest tisíc korun ročně. Pokud trvalý pobyt na území města nepřeruší, můžou tak získat dotaci v celkové výši až třicet tisíc. A například v lázeňských Luhačovicích nabídli jednodušší parkování, bezplatný sběrný dvůr, příspěvky na školní pomůcky nebo senior taxi.

Od změny trvalého pobytu lidi ale odrazuje především vše, co následuje – musí změnit občanský průkaz, přehlásit auto, informovat banku, pojišťovnu, lékaře, v případě využívání SIPO také poštu. Zkrátka spousta starostí navíc.

Každopádně geolokační data mobilních operátorů jsou cenným zdrojem informací o reálném množství obyvatel nejen v Břeclavi. I v Brně si letos stejně nechali zjistit reálný stav bydlících oproti hlášeným obyvatelům, což je pro město klíčová statistika.

V Brně bylo v denní špičce přítomno až 491 tisíc osob, v noci naopak počty klesly ke 410 tisícům. O víkendu pak mnoho lidí odjíždělo na chaty, chalupy, studenti se vraceli domů, a tak bylo ve městě přítomných jen 310 tisíc osob. Vše rozdíl oproti oficiálním číslům.

„Český statistický úřad v Brně eviduje 382 tisíc osob s trvalým pobytem. Už však dále nezkoumá, kolik osob se ve městě opravdu zdržuje a jak se počty vyvíjejí v průběhu dne v jednotlivých hodinách. Na sběr takových dat totiž nemá vhodné nástroje. V tomto ohledu jsou tedy právě mobilní data cenným informačním zdrojem využitelným pro městské plánování,“ vysvětlil už v únoru, kdy Brno data získalo, bývalý náměstek primátorky Tomáš Koláčný (Piráti).

Anonymizovaná data z mobilních telefonů se tak hodí jako jeden ze vstupů pro strategické a územní plánování, lze na nich provádět také různá lokální šetření.

Obdobně taková data využila v minulosti například Centrála cestovního ruchu jižní Moravy, aby zjistila, kolik turistů se skutečně pohybuje po kraji. A přišlo velké překvapení.

Operátoři naměřili čtyřnásobné číslo proti Českému statistickému úřadu, který vychází pouze z čísel takzvaných hromadných ubytovacích zařízení, jež disponují alespoň pěti pokoji a deseti lůžky. Jenže operátoři zachytili i lidi ubytované v malých penzionech, v soukromém bydlení či ty, kteří do Jihomoravského kraje jedou jen na jednodenní výlet, nebo chataře a chalupáře.