Přes noc se salámy a saláty nechávají ležet v pultech a akorát se přikryjí igelitovými pytlíky, případně pytli na odpadky. Ráno se pak přijde a salámy jsou samozřejmě oschlé, protože ty pytle nejsou schopny je přikrýt na 100%.
Co si myslíte, že se stane s těmi vrchními oschlými kolečky?
Tipujete vyhození?
Špatně milánkové! Prostě se zastrčí dovnitř hromádky, kde jsou mimo jiné schovány také roztrhaná kolečka a pak se to nacpe nic netušícímu zákazníkovi.
Jak se řeší existence patek sýrů? Skrájí se při dělání plátků a když se pak plátky rovnají na platíčka nacpou se pod vzhledově akceptovatelné plátky stejně jako potrhané plátky a drobné kousky. Zákazníku, pořádně si to překvapení po rozbalení užij!
Co si myslíte, že se stane se zbožím, kterého se kvůli něčí hlouposti objedná moc a nestihne se prodat?
Pošle se včas zpět?
Vyhodí se?
Dá se do akce, aby se prodalo?
Vy naivkové, ne! Na vlastní oči jsem viděla, jak milá “vedoucí” rozkrájela do pultu několik dní prošlou debrecínskou pečeni a ta se ještě cca 2 dny prodávala než se vyprodala. A víte proč? Protože, kdyby se poctivě přiznalo, že se toho hloupě objednalo moc a prošlá debrecínka se vyhodila, byly by vysoké odpisy a nebyly by odměny. Přeju dobré chutnání!
Sýry se skrajují na tácky postupně, takže každý sýr je několikrát rozbalen uložen do ledničky a opět rozbalen…atd. než se zcela skrájí. A když se při některém balení špatně zabalí a jedná se o méně prodejný druh, začne po nějakém čase v lednici plesnivět. Takže, když pak přijde čas znovu jej kus skrájet, vyvstane prodavačce pohled na pěkně chlupaťoučkou a zelenou plíseň. To vyvolá hned několik otázek: Který pitomec to tak špatně zabalil? Ale to už je prakticky nemožné dohledat.
A další otázka: Co teď s tím? Všichni asi víme, že plíseň není jen tam, kde je vidět, ale prostupuje už celou potravinou a také většina z nás už asi zaslechla to, že plíseň je rakovinotvorná. No, tak si představte, že můj vedoucí to asi neví. Protože jeho řešení bylo, viditelně plesnivou část vyhodit a zbývající kus normálně rozkrájet a prodat nicnetušícím lidem.
Neexistuje být v práci bez kšiltu (alias debilky). Prostě ne, ne, ne! Co kdyby nám náhodou spadl vlas do salátu nebo zákazníkovi na salám? To by byla tragédie, ale to že běžně obsluhují nemocné prodavačky, které nonstop kašlou, kýchají, chraptí, tak že jim skoro není rozumět a o pauzách si horečky sráží paraleny, to nikomu nevadí.
Schválně jestli víte, jak se každý večer myjí kráječe salámů a sýrů? Já jsem myslela, že se to šmrdlá horkou vodou, tak dlouho, dokud to není čisté. Ale kdepak, do horké vody se nalije pořádná porce jaru, až je voda zelená a pak se to párkrát přetře. Opravdu, mastnota mizí hned, sice to už pak nikdo čistou vodou znovu nebere, aby se z nákrojáků odstranil ten jar, ale to konzumenty trápit nemusí. Na závěr se totiž nákrojáky pořádně postříkají dezinfekcí a ta se na tom nechá zaschnout… a ráno se na tom pak pěkně začnou krájet salámy a sýry…
V obchodních řetězcích se válí pečivo po zemi každou chvíli. Ještě neupečené, když se dává do stojanů i upečené, když se vyndavá z pece. Ve všech případech je ale postup řešení stejný. Jakmile se zákazník nedívá, šup s tím zpátky k ostatnímu, však on si to nějaký nic netušící blbec člověk koupí.
Když se náhodou prošlé zboží nepodaří nacpat zákazníkům, mělo by se vyhodit. Což se ale samozřejmě nedělá. Postup je takový, že se vše používá na výrobu. Salámy se nakrájí do směsí, kterými se potírají lepší kusy pečiva a sýry se dávají na pizzu. Osobně jsem byla svědkem, když se kontrola znechuceně ptala, co je to za hnus a ukazovala přitom na mísy sýrů a salámů připravené na výrobu. Když pán pochopil oč se jedná, okamžitě to výslovně zakázal. A schválně jestli uhodnete z čeho se ten den, o pár desítek minut poté, co padl zákaz, dělala výroba? Ano, přesně z těch samých, zakázaných surovin, protože se nesmí dělat vysoké odpisy, páč by nebyly prémie…
Antea
COOLna 
Napsat komentář