Chápu, i naše děti chodí spát až v deset… Doba se změnila − zatímco my jsme trávili dětství na ulici, většina dnešních dětí tuhle svobodu nikdy nepozná. Není to průšvih?
Nedramatizoval bych. Mám pocit, že vzrůstá zájem o jakési přirozenější vzdělávání, o lesní školky, kdekdo se snaží utíkat před technologiemi a podobně, což mi připadá zajímavé.
Ano, ale kolik rodičů takhle uvažuje; jedno procento?
Víc. A nezapomeňte, že dnešní minorita většinou představuje příští tendence.
Stejně platí, že jsou děti pod mnohem přísnějším dozorem dospělých, než jsme bývali my.
To je pravda, ale děti, ty jsou nezničitelné. Bez ohledu na to, kde a jak vyrůstají, pořád mají šanci vyvinout se k tomu, k čemu se vyvinout mají − pokud se jim v tom vyloženě nebrání. Je vlastně úplně jedno, jestli tráví čas v partě, pod dozorem dospělých, nebo na notebooku.
Tohle je další věc − ony skoro vůbec nečtou.
Dělají jiné věci, které jsme my nedělali, rozvíjejí mozek trochu jinak. Nebál bych se o ně.
Miroslav Petříček, filosof
COOLna 
Napsat komentář