Mezi škodlivé se řadí například i kyselina benzoová, která patří do skupiny konzervantů proti šíření plísní a bakterií v potravinách. V přírodě se běžně nachází v třešňové kůře, v brusinkách, v borůvkách, v malinách, v čaji a v anýzu.
Těmito a dalšími podobnými údaji se však necháváme často děsit poměrně zbytečně. „Hysterie kolem ‚éček‘ je přehnaná a jejich rozdělování na skupiny o různé škodlivosti je nevědecké. Z pohledu legislativy to není opodstatněné,“ komentuje Jana Dostálová.
Přesto ale není od věci dávat si na potraviny s větším množstvím aditiv pozor. „Éčka“ totiž umožňují výrobu nekvalitních výrobků. Bez nich by některé ani neměly šanci vzniknout. „Velký počet přídatných látek většinou signalizuje nízkou kvalitu z hlediska použitých surovin. Základem je tak zhodnotit výrobek dle ingrediencí a výživové hodnoty. Proto bychom měli sledovat údaje na obalech potravin,“ podotýká. „Je paradoxní, že lidé, kteří chtějí žít alternativně a zdravě, nepijí například mléko, které aditiva neobsahuje, a volí rostlinné nápoje, kde jich je plno,“ upozorňuje profesorka.
Podobně celou kauzu kolem přídatných látek hodnotí i vedoucí Centra zdraví Jiří Ruprich: „Naše dieta by měla být založena na čerstvých surovinách, a nikoliv na průmyslově zpracovaných potravinách. Jenomže průmysl chrlí nové a nové, stále zpracovanější potraviny. To je pro naše zdraví nevýhodné. Vařte z čerstvých surovin a používejte šetrné kulinární technologie. Pak se občasné konzumace ‚éček‘ nijak obávat nemusíte. Je potřeba si uvědomit, že odpovědnost nenese potravinářský průmysl, ale sám spotřebitel svým výběrem.“




Napsat komentář