Ačkoliv má podzim své hezké stránky, okrádá nás o jednu důležitou věc – denní světlo. S každým dnem ho teď ubývá o čtyři minuty, což má výrazný vliv na zdraví. Kvůli nedostatku světla býváme unavení, podráždění, častěji nás bolí hlava, pálí oči, jsme méně odolní vůči stresu a oslabuje se také imunita. Zabrat dostává i psychika, což se projevuje špatnou náladou a v horším případě depresí.
„Myslím, že to sám na sobě pozoroval každý z nás. Když klasickou zimní inverzi, v níž v české kotlině obvykle žijeme tři až čtyři měsíce, na chvíli prozáří slunce, cítíme se najednou mnohem lépe. V zimě máme všichni méně energie, horší náladu a méně výkonný imunitní systém. K psychickým obtížím lze řadit i poruchy spánku, které jsou v této době poměrně časté, možná i kvůli méně výraznému střídání dne a noci,“ říká psycholog Tomáš Prajzler. Že problémy souvisejí s nedostatkem světla, dokazuje příklad severských zemí, kde se často objevuje tzv. sezonní afektivní porucha, jinými slovy zimní deprese způsobená dlouhotrvající tmou, která se v prosluněných jižních státech prakticky nevyskytuje.
„Svou roli hraje vitamin D, který se syntetizuje v kůži vlivem slunečního záření a jehož osmdesátiprocentní potřebu získáváme právě ze slunce,“ vysvětluje Tomáš Prajzler. Vitamin D v zimě chybí až polovině dospělé populace, přitom hraje klíčovou roli v obraně proti chřipce a jiným respiračním nemocem. Jeho nedostatek může způsobovat pesimismus až depresivní nálady, ale také častější zlomeniny, a dokonce může vést k závažnému onemocnění střev, tzv. Crohnově chorobě. Když není možné vitamin D doplnit ze slunce, další možností je načerpat ho z tučných ryb, vaječných žloutků, jater nebo mléka, které je dobré v zimě častěji zařazovat.
„Věděli jste, že sluneční světlo hubí bakterie a dokáže tak činit dokonce i tehdy, když prochází přes skleněné okno? A tušili jste, že v nemocničních pokojích, které jsou zality slunečním světlem, se nachází méně bakterií než v potemnělých pokojích a že se zde pacienti uzdravují rychleji?“ ptá se odborník na sluneční terapii, který dříve navrhoval stavby využívající solární technologie.
Hobday se tehdy začal zajímat o působení světla na lidský organismus, až se vypracoval na respektovaného odborníka. V knize například zmiňuje, že zimní deficit denního světla snáz ustojí lidé, kteří v létě trávili co nejvíce času na slunci a nabrali energii z paprsků do zásoby (nabírat můžete i teď během podzimu), a že v zimě se přes nedostatek světla lépe přenesou ti, kteří nezůstávají zavření v tmavých budovách. Což doporučují i čeští lékaři.
„Pobytem na denním světle se nemůžeme předávkovat, takže bychom na něm měli trávit co nejvíce času. Doporučila bych minimálně dvě hodiny denně,“ říká lékařka Michaela Vančatová. Účinky na zdraví jsou samozřejmě vyšší, pokud venku svítí slunce. „Přesto platí, že pozitivní vliv má pobyt na denním světle za každého příhodného počasí, a určitě bych ho nevynechávala jen proto, že je zrovna zataženo,“ podotýká doktorka.
Nejlepší přitom je, když na procházku vyrazíte ráno nebo dopoledne, protože v tomto čase světlo (i to umělé) ukončuje produkci nočního hormonu melatoninu, čímž dochází k rychlejšímu probuzení a nastartování organismu. Vylézt uprostřed listopadu z vyhřáté postele a jít se projít – ano, zní to až nehumánně, ale uvidíte, že se pak lépe dokážete soustředit na práci.
Ve Finsku i Norsku stoupá v zimním období počet sebevražd. „Ne nadarmo také v Norsku platí částečná prohibice a tvrdý alkohol je tam obtížně dostupný a velmi drahý,“ připomíná Jaromír Marek, který v Norsku během polární noci strávil několik dní.
„Denní světlo v sobě zahrnuje sedm barev, které se v průběhu dne různě mění. To umělé osvětlení nedokáže a zůstává celý den stejné, navíc jej často tvoří pouze tři barvy – žlutá, oranžová a červená, které stimulují lidský organismus a při dlouhodobém působení mají vliv především na naši psychiku. Jsme častěji podráždění, ve stresu a pod neustálým tlakem,“ upozorňuje Jakub Brandalík.
Zatímco v ranních a dopoledních hodinách ostré LED světlo přispívá k probuzení organismu, stejně funguje i po setmění, kdy je to nežádoucí. „Pokud jsme vystaveni celý den stejné světelné intenzitě, nejen od rána do odpoledne, ale také večer nebo dokonce v noci, ovlivňuje to náš přirozený biorytmus a může způsobovat poruchy spánku,“ dodává lékařka Michaela Vančatová.
COOLna 
Napsat komentář