Energetici si uvědomují, že jim vedlejší produkty spalování uhlí – tedy hlavně popílek, elektrárenská struska či energosádrovec – mohou přinést dodatečný byznys. Prodej je pro ně výhodnější, než kdyby je někde nechali „ležet ladem“. A to platí nejen pro velké provozovatele elektráren a tepláren, jako jsou ČEZ a EPH, ale také pro menší městské teplárny. Ročně se v Česku vedlejších produktů vyprodukuje přes 12 milionů tun, zájem přitom roste od odběratelů z tuzemska i ze zahraničí.
„Současný zájem o tyto produkty převyšuje naši možnou kapacitu dodávek,“ říká Pavel Donát ze společnosti ČEZ Energetické produkty.
Dvě třetiny objemu vedlejších energetických produktů představuje popílek, který šetří přírodní suroviny, například kamenivo či slínek při výrobě cementu. Využívá se také jako materiál pro stavbu komunikací nebo třeba při výrobě zámkové dlažby.
Popílek přispívá ke snížení emisí skleníkových plynů a má lepší trvanlivost a pevnost, která však „nabíhá“ pomaleji. Ukázalo se to u hráze Orlické přehrady, kde se při stavbě v 50. letech použilo velké množství popílku.
I energosádrovec, jako produkt odsíření, nahrazuje přírodní materiál. Je navíc mnohem čistší než přírodní sádrovec. Používá se například při výrobě sádrokartonových desek, sádry nebo při výrobě omítkových směsí.
„Energosádrovec se řadí mezi strategické suroviny. Přírodní zdroje sádrovce jsou nedostatečné a těžba neekologická,“ říká Donát. V obou případech jsou navíc přírodní suroviny dražší, normy nicméně obvykle neumožňují výlučné použití „náhradního“ řešení.
Postupný odklon od uhelných zdrojů ovšem znamená, že těchto materiálů bude stále méně. „Materiálu ubývá. Škoda každé tuny, která ‚padne‘ vedle,“ říká Roman Snop, který se v ČEZ EP zabývá výzkumem.
Podle něj už v roce 2020 chyběly tyto materiály pro stavebnictví ve Velké Británii či v Německu. Stavebníci mají v takovém případě v zásadě dvě možnosti. Buď budou odrýpávat staré složiště, což ale nejde ve všech případech, nebo budou materiál vozit ze zahraničí, zejména z Asie, kde je uhelných elektráren zatím dost. Jenže doprava s sebou nese další ekologickou zátěž.
COOLna 
Napsat komentář