Během spánku se opravují chyby dědičné informace, které se nahromadily přes den. (repríza)
Nutnost uklízet v buněčném jádře je i odpovědí na zdánlivě naivní otázku, proč zvířata spí. Nejen děti, ale i vědci si s ní lámou hlavu mimo jiné proto, že spící zvířata riskují odhalení predátory.
Díky izraelské studii už víme, že spí každá nervová buňka. Samoopravné děje v jádrech těchto buněk vědci sledovali v přímém přenosu, a to na jednotlivých chromozomech, kde je DNA rozmístěna. Své výsledky zveřejnili v časopise Nature Communications.
„Mozek si musí odpočinout, odčerpává velké množství kyslíku. Je důležité, aby se aktivita vypnula a dělalo se tam něco jiného,“ vysvětluje další aspekt studie zoolog Pavel Stopka.
Opotřebení se vztahuje zvláště na samotnou DNA, molekulu, která je základem naší dědičné informace a je rozmístěná na chromozomech v buněčném jádře. Škodí jí například radiace, nebo takzvaný oxidační stres. Při plném provozu vznikají škodliviny, mimo jiné reaktivní formy kyslíku. Proti tomu se organismus brání antioxidanty.
„Když buňky pracují naplno, poškozují si DNA,“ vysvětluje Pačes. V noci, když se provoz v buňce uklidní, naběhnou v buněčném jádře opravné mechanismy a odstraní chyby, které vznikly přes den. „Je to něco jako údržba automobilu, kdy vyměňujeme ojeté díly za nové,“ vysvětluje Pačes.




Napsat komentář