COOLna

„Pivovary obecně mají zdroje energie diverzifikované. Zemní plyn je ale klíčový. A to v celém řetězci, včetně výroby sladu,“ připomíná prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich. Někteří, zejména právě minipivovary, používají ještě tuhá paliva, vaří i přímým otopem nebo spalují dřevo jako například Berounský Medvěd. Voldřichův Pivovarský dvůr Zvíkov zas zatápí pod kotly propanem. Ale čím větší pivovar, tím i větší zdroj energií, tedy zejména zemního plynu nebo tepla z tepláren.

Například pivovary tuzemského lídra (loni prodal doma a ve světě přes 11 milionů hektolitrů piv) Plzeňského Prazdroje – v Plzni, v Nošovicích a ve Velkých Popovicích – používají zemní plyn v centrálních kotelnách pro produkci páry, která se dále distribuuje ke spotřebičům tepla. Celkově tu představuje zemní plyn zhruba 40 procent spotřebovávané energie na výrobu piva a sladu.

Že krize kolem plynu může být další příčinou zdražení piva, nevylučují ani v Budějovickém Budvaru, kterému patří u nás s roční produkcí 1,8 milionu hektolitrů čtvrtá příčka. Budvar má však výhodu – na plynu není přímo závislý, odebírá teplo z místní teplárny. „Nicméně jsou na něm závislí naši klíčoví dodavatelé, zejména slad a sklárny, bez kterých bychom se neobešli,“ podotýká mluvčí podniku Barbora Dědinová.

Zdražení piva vlivem energií podle Tomáše Maiera, který přednáší na České zemědělské univerzitě Praha ekonomiku pivovarnictví, nelze vyloučit, i když nejvyšší položkou v celkových nákladech na výrobu jednoho půllitru piva zůstávají mzdy. „Ječmen sice zhruba o třetinu zdražil, chmel jen minimálně, ale pořád dohromady představují jen asi 40 haléřů z nákladů na výrobu půllitru piva,“ dodal Maier s tím, že průmyslové pivovary by se tak neměly vymlouvat na zdražení surovin.