Syrová rýže může obsahovat výtrusy bakterie zvané Bacillus cereus. Ty je velmi těžké zničit a nezabije je ani klasické vaření. Pokud rýži ale konzumujete ještě teplou, ihned po uvaření, otrava vám nehrozí. Bakterie se totiž nestihnou rozmnožit.
Neměli byste si tedy rýži ani předem předvařovat a nechávat ji na teplém místě, například dokud není hotov zbytek pokrmu. V případě, že je uvařená rýže skladována při pokojové teplotě, bakterie vyklíčí a mohou produkovat tzv. enterotoxiny, které jsou příčinou otravy jídlem. Enterotoxiny zůstávají v rýži dokonce i poté, co je znovu ohřívána.
To neznamená, že musíte zbytky rýže vyhodit. Mnozí z nás chtějí uchovat zbylou uvařenou rýži v lednici a čekají, dokud přirozeně nevychladne. To je však chyba! Je potřeba, aby byla ochlazena rychle a nestála příliš dlouhou dobu v pokojové teplotě. Proto uvařenou rýži například propláchněte studenou vodou. Po zchlazení je již možné ji skladovat v lednici.
Velmi oblíbený způsob přípravy rýže, v případě že nezvolíte varné sáčky, je nasypat ji do hrnce, zalít vodou a vařit, dokud se veškerá tekutina neodpaří. Tento způsob je přitom velmi nebezpečný, jelikož se z potraviny nedostanou pryč všechny škodliviny. Vy se tak při její konzumaci můžete otrávit arsenem.
Arzen se do rýže dostává v průběhu pěstování, z pesticidů a hnojiv, které zemědělci používají. Pokud je jeho „konzumace” dlouhodobá, může u lidí způsobit vývojové problémy, cukrovku, potíže se srdcem, ale i rakovinu.
Jestliže rýži namočíte přes noc do vody, zbavíte ji 80 % škodlivých látek. Před samotným vařením ji ještě propláchněte, dokud nepoteče čirá voda, a následně ji nechte vysušit. Do hrnce dejte pět dílů vody, jeden díl rýže a osolte. Pomalu přiveďte k varu, zakryjte pokličkou a vařte ji na nejmenším ohni 10–15 minut.
COOLna 
Napsat komentář