Pokles biologické rozmanitosti způsobený člověkem začal mnohem dříve, než jsme doposud mysleli. Alespoň k takovému závěru dospěla studie zveřejněná ve vědeckém časopisu Ecology Letters. Závěry poukazují na skutečnost, že probíhající krize biologické rozmanitosti nepatří mezi novodobé jevy posledních staletí. Naopak, podle vědců jsme svědky zrychleného procesu, jehož kolesa roztočili naši dávní předci už před miliony let.
„Naše analýzy ukazují, že klimatické změny nebyly hlavní příčinou pozorovaných vymírání,“ vysvětluje vedoucí studie Søren Faurby, biolog z University of Gothenburg. Podle vědců mohou za vymírání masožravců ve východní Africe naši předci, kteří pro tyto tvory představovali přímou konkurenci v boji o potravu. Zkoumáním fosilních záznamů vypozorovali biologové pokles masožravců, jenž koreluje se zvýšením velikosti mozku homininů a změnami vegetace.
Východní Afrika nebyla vybrána náhodou. Jedna z nejčlenitějších oblastí výzkumníkům nabízí bohaté fosilní nálezy. Tyto prastaré prameny sahají miliony let do dávné minulosti. Ačkoli se moderní lidé, jakými jsme dnes, objevili teprve před 200 tisíci lety, naši předkové a blízcí příbuzní žili na Zemi mnohem déle. Lidská schránka se postupně vyvíjela až do současné podoby. Kromě kostry doznal velkých změn i mozek, jehož objem se za poslední 4 miliony let ztrojnásobil. Spolu s mozkem rostla také zručnost, která nás přivedla na výrobu a použití sofistikovaných nástrojů.
Jednání „příživníků“ však má i své důsledky. Pokud některý druh kořist ukradne, původnímu majiteli bude chybět a může zahynout. Podle odborníků takové chování klidně způsobí kaskádovité vymírání. A co teprve poté, kdy hominini začali efektivně lovit býložravce. Takové chování mohlo rapidně snížit dostupnost potravy pro stále hladové masožravce. Lidé také postupně vyvíjeli sofistikovanější nástroje a svá loviště rozšiřovali, což tlak na masožravce ještě navýšilo. Vydatnější strava a kupící se zásoby v konečném důsledku přispěly k růstu komunit.
„Monopolizace zdrojů je dovednost, kterou jsme my a naši předci měli miliony let. Ale teprve nyní jsme schopni porozumět a změnit naše chování a usilovat o udržitelnou budoucnost,“ dodal Søren Faurby.
COOLna 
Napsat komentář