Výrobci nápojů prodávaných ve skle mají problémy. Obalové sklo se stalo nedostatkovým zbožím. Jedním z důvodů je i zničení velké ukrajinské výrobny lahví.
Podle Unie výrobců a dovozců lihovin však problém s nedostatkem skleněných obalových materiálů nastal daleko dřív. „Sklárny se sice v posledních letech modernizovaly a vznikaly nové velkokapacitní linky, ale přednedávnem zanikly dvě velké sklárny ve Velké Británii a Francii,“ říká výkonný ředitel unie Vladimír Darebník. Největšími výrobci obalového skla v Česku jsou firmy O-I Czech Republic a Vetropack Moravia Glass, které obsadily kolem 80 procent trhu.
Druhé zmíněné firmě s centrálou ve Švýcarsku patří i zničená ukrajinská výrobna. Ukrajinský výrobní závod společnosti Vetropack v Hostomelu u Kyjeva byl vážně poškozen vojenskými akcemi a podle vyjádření firmy se zatím jeho otevření neplánuje.
„Pokud to bude možné, co nejdříve vybudujeme v jiných závodech Vetropacku další výrobní kapacity. Neznamená to však zřízení nového závodu na alternativním místě,“ odpověděla na dotaz švýcarská centrála sklárny.
„Ukrajinská sklárna posílala minimálně polovinu své produkce zpátky do Evropy a teď najednou ze dne na den vypadla a ostatní sklárny nejsou schopné tuto kapacitu nahradit,“ domnívá se Darebník.
Výpadky nebo zpožděné dodávky některých skleněných obalů od českých i zahraničních skláren potvrzují někteří tuzemští výrobci lihovin.
„Situace s nedostatkem lahví nám neumožňuje možnost růstu. Není možné zahájit produkci nových produktů ani není možné domlouvat spolupráce na nových trzích v zahraničí,“ uvádí marketingový manažer Palírny U Zeleného stromu Boris Rajdl.
„My jsme spolupracovali s některými sklárnami z Ukrajiny, ale během války byly zničeny. Zároveň došlo k výpadku významné sklárny v Polsku, ze které jsme rovněž odebírali. Zde došlo k velké havárii a odstávce dodávek. Podle expertních posudků na základě jednání s dodavateli v Evropské unii momentálně chybějí zhruba čtyři miliardy lahví,“ dodává marketingový manažer palírny.
Na trhu panuje velká poptávka po lahvích, kterou navíc nelze jen tak uspokojit, což tlačí jejich cenu nahoru.
Nárůstu cen lahví podle ní pomáhá také významné zdražení energií, surovin i mezd. „Tržní ceny se od začátku roku 2022 zvýšily přibližně o 10 procent.. Z dnešního pohledu jsou další úpravy cen nezbytné. Délka trvání těchto energetických příplatků není předvídatelná. Nadále hledáme způsoby, jak se stát efektivnějšími a minimalizovat spotřebu energie,“ tvrdí Karolina Bystřická z Vetropack Moravia Glass.
Skleněné obaly jsou velmi náročné na výrobu, přičemž energetické náklady činí přibližně 30 procent celkových nákladů na výrobu skla. Ceny energií přitom stouply oproti minulému roku pětkrát a zvýšení cen energií zdraží skleněné obaly o desítky procent, nehledě na ceny ostatních materiálů.
„To je další rána, která na výrobce, ale i na celý potravinářský průmysl doléhá. Vyšší cena skleněných obalů se tak bezpochyby propíše i do konečné ceny produktu o deset a více procent,“ upozorňuje Darebník.
Podle Borise Rajdla ceny lahví meziročně vzrostly o více než 20 procent. „Část vícenákladů se do cen samozřejmě promítá, část je řešena optimalizací portfolia používaných obalů napříč celou naší společností,“ dodává marketingový manažer z Palírny U Zeleného stromu.




Napsat komentář