COOLna

Proč trpíme civilizačními chorobami? Jednoduchá odpověď, která napadne každého laika: Protože dýcháme špatný vzduch, jíme chemicky ošetřené ovoce a zeleninu a málo se hýbeme. Jenže takhle jednoduché to není.

Největší vliv na zdravotní stav měl podle GBD vysoký krevní tlak, na druhém místě bylo kouření a pak vysoká hladina glukózy v krvi. Vnější znečištění ovzduší bylo až na desátém místě. „Ale je to ještě složitější. Ani jeden z těchto faktorů totiž není v populaci rozložený náhodně,“ podotýká Bobák, že důležitý je i kontext. Právě k dalším, podrobnějším datům by vědcům měla dopomoci nová brněnská živá laboratoř projektu CETOCOEN.

Právě vzhledem k rozsahu a komplexnosti tohoto projektu, který bude zahrnovat jak detailní měření koncentrace chemických látek v prostředí a lidských tkáních, tak i detailní hodnocení zdravotního stavu, což není úplně běžné ani na zahraničních pracovištích.

V novém projektu se bude vztah mezi faktory prostředí a zdravím sledovat na úrovni jednotlivců – tedy budou se měřit individuální expozice, pokud možno biologických vzorcích, individuální zdravotní stav a další individuální faktory ovlivňující zdraví. Budou se zkoumat faktory jako kouření, obezita, výživa a podobně, navíc budou k dispozici i geografická data. Takto komplexní soubor dat umožní daleko spolehlivější rozeznávání vlivu jednotlivých faktorů na riziko chorob.

Faktorů ovlivňujících lidské zdraví je dlouhá řada. Mezinárodní projekt Global Burden of Disease (GBD) pravidelně aktualizuje odhady o tom, které faktory mají největší význam pro zdraví. V poslední aktualizaci bylo zahrnuto 84 faktorů. Největší vliv na zdravotní stav měl vysoký krevní tlak, na druhém místě bylo kouření a pak vysoká hladina glukózy v krvi. Vnější znečištění ovzduší bylo až na desátém místě. Ale takhle jednoduché to není. Ani jeden z těchto faktorů není v populaci rozložený náhodně, všechny rizikové faktory vykazují silný vzájemný vztah se socio-ekonomickými ukazateli. Vezmeme-li například vzdělání, tak vyšší vzdělání je spojeno s nižším výskytem kouření, hypertenze nebo obezity nebo třeba s nižšími koncentracemi znečištění ovzduší v místě bydliště a podobně. Obecně jsem přesvědčen, že primárním a nejsilnějším rizikovým faktorem je socio-ekonomický status, tedy jeho pozice ve společnosti, a to jak na úrovni jednotlivce, tak na úrovni populace. Ten pak zásadně ovlivňuje výskyt ostatních rizikových faktorů.

Nejsem odborník na alergická onemocnění, ale zřejmě zde opravdu existuje souvislost se západním způsobem života. Tomu nasvědčují i studie z 90. let, které ukázaly vyšší riziko alergických poruch v bývalém východním Německu než v západním Německu.

Jedním z mých úspěchů byly studie vlivu znečištění ovzduší na dětskou úmrtnost, porodní váhu, předčasný porod a na poruchy nitroděložního růstu. Tyto studie, mimochodem z větší části na českých datech, tento vliv prokázaly jako jedny z prvních a výsledky potom byly replikovány v jiných zemích. Nakonec se odrazily i v doporučeních Světové zdravotnické organizace. Další oblastí, která mne zajímá, je vliv psychosociálního stresu na riziko srdečních onemocnění. Zjistili jsme, že riziko těchto chorob je vyšší u lidí, kteří mají symptomy deprese, nízký pocit kontroly nad svým životem nebo mají málo sociálních kontaktů.

V posledním období se spousta pozornosti věnuje genetickým a molekulárním příčinám chorob. Z tohoto důvodu v Británii založili obří populační studii půl milionu lidí, takzvanou UK Biobank, s údaji na úrovni jednotlivců. Jiným příkladem jsou longitudinální (určitý vzorek populace se zkoumá po určité časové období, v některých případech až po několik desetiletí) studie faktorů působících během celého života, například v prenatálním období, dětství, dospívání, časné dospělosti a podobně. Asi nejstarší taková studie na světě byla založena v roce 1946. Děti narozené v tomto roce jsou sledovány až do současnosti.