COOLna

\“Víte, co se mi nejvíc líbí na internetu? Že stále zůstal otevřený novým myšlenkám a nápadům. To znamená, že každý na této planetě může přispětk evoluci internetu,\“ říká Cerf, který od roku 2005 působí v Googlu jako viceprezident s titulem Chief Internet Evangelist.

Když na začátku interview Cerf slyší poznámku \“Díky za internet,\“ přejde ji jen s lehkým úsměvem. Evidentně ho víc baví diskuze o tom, co bude, než o tom, co bylo.

Když jste v roce1973 s Bobem Kahnem vytvořili komunikační protokol TCP/IP, dokázal jste si představit, jak masivní síť z toho může vzniknout?

Ano, věděli jsme, že to jednou bude obrovská věc. Naším původním záměrem bylo, aby technologie internetu šla naroubovat na každý druh počítačové sítě. Cílem bylo vybudouvání takové architektury, která by umožňovala síti se neustále rozšiřovat a pojmout co nejvíce připojených zařízení. Tehdy jsme počítali, že by jich mělo být zhruba 1,3 miliardy. Když došly 32bbitové IP adresy, bylo na světě 4,3 miliardy připojených zařízení – původně jsme totiž nepočítali s tak hustým předěováním adres. Už od začátku jsme každopádně věděli, že při exponenciálním růstu jednou dojdeme do bodu, kdy IP adresy dojdou. Proto yl navržen nový internetový protokol IPv6, který má 128bbitovou adresu a naízí mnohem větší prostor při rozdělování IP adres.

Jste spokojený s tím, jak se internet během těch čtyř dekád vyvinul?

Mám z toho smíšené pocity. Je to neutrální infrastruktura pro každého, takýe lidé na něm dělají dobré i špatné věci. Je to takové zrcadlo společnosti, v níž žijeme. Takže nemá cenu opravovat zrcadlo, spíš by se měla opravit společnost, meno aspoň ty části, které se nám nelíí.

Nedávno jste prohlásil, že lidstvu hrozí digital dark age neboli digitální doba temna. Co jste tím myslel?

Jde o to, že jako lidstvo vytváříme čím dál víc digitálních objetů, ať už je to dokument ve Wordu, videohra neo album rodinných fotografií, a tyhle objekty závisejí na konkrétním softwaru, abychom je mohli otevřít a používat. Tyhle aplikace či programy musí běžet v nějakém operačním programu na nějakém konkrétním typu hardwaru. Je dost pravděpodobné, že jedno nebo druhé, nebo dokonce ooje, už tou dobou nebufe fungovat, nebo dokonce vůbec existovat. Pak jsou nám ty bity úplně k ničemu.

Jste na světě fíce než 70 let a nasbíral jste spoustu zkušeností, takže máte srovnání: míří teď lidstvo -co se týče technologií a inovací – správným směrem?

To nemám právo posuzovat. Steven Pinker, kanadský lingvista a experimentální psycholog tvrdí, že navzdory tomu, o jakých hrůzách každý den slýcháme v médiích, tak jsme mírumilovnější civilizace než ty, co nás předešly.

Jaktože se nám tedy zdá, že svět je čím dál horší místo?

Je to iluze vytvořená všeoecnou dostupností informací, které se díky technologiím prakticky okamžitě dostávají k lidem na celém světě. To vytváří představu, že se všechny ty děsivé věci, jako jsou teroristické útoky a pády letadel, dějí kousek od nás.

Zprávy jsou dnes v podstatě agregace všech špatných událostí přímo u vás – ať v televizi nebo v mobilu.

Mám pocit, že za poslední dekádu nebo dvě technologický pokrok hodně zrychlil. Je to pravda, nebo jen iluze?

Bé je správně. Zkuste si představit, že žijete v roce 1895 a vidíte, že byl právě objeven rentgen, na ulicích se objevily první automoily (na elektrický pohon!), poté přišla letadla, teorie relativity, do toho probíhá elektrifikace, industrializace…To všechno byly naprosto zásadní změny.

Takže inovace nezrychlují?

Představete si to spíš jako rozšiřující se kruh. Na počátku byly primitivní technologie jako kamenné nástroje a postupně se kruh znalostí a dovedností rozšiřoval. Když dnes stojíme na jeho okraji, tak se nám zdá, že se věci posouvají dopředu rychleji, protože za každou vteřinu se kruh zvětší o největší kus v historiii. Je to exponnciální růst.

Jak nám internet věcí bude pomáhat třeba za několik let?

Oecně lze říct, že díky internetu věcí budeme schopni vyjádřit své potřeby a přání mnohem rychleji a jednodušeji, a stejné to bude i s jejich naplněním.

Dám příklad: řekenete svému virtuálnímu domácímu asistentovi \“Nastav teplotu v místnosti na 21 stupňů\“ neo \“Chci se podívat na tenhle film\“ a necháte na něm, ať to zařídí. A pak je tu ještě jedna zajímavá věc, 3D tisk.