COOLna

….dědictví času a kultury…


kyčle versus záda

Je potřeba rozlišit, zda jsou naše obtíže funkčního rázu, nebo v pozadí za nimi stojí nějaká anatomická vada. Je řada pacientů, kteří běhají po doktorech a rehabilitacích s bolavými zády pět let, ale nikdo se neobtěžuje udělat jim prostý rentgen kyčlí. Stejná situace je s pseudodiagnózou natažené tříslo. Tam hraje rehabilitace negativní roli. Bolest má totiž v tomto případě signální charakter, upozorňuje na problém. Jenže fyzioterapeuti jsou opravdu šikovní, schopní velmi dobře pomoci od bolesti, a tím zastínit příznaky. Pacient jde na rehabilitaci, odblokují mu bederní páteř a jede se dál. Ale za chvíli to začne bolet znova… Na druhou stranu poté, co Pavel Kolář přijal za svou myšlenku femoroacetabulárního impingementu (FAI), už i jeho kolegové a žáci jsou poučeni. (U femoroacetabulárního impingementu jde o mechanický střet při pohybu v kyčelním kloubu, kdy dochází k předčasnému kontaktu krčku nebo hlavice s okrajem jamky. Je to dáno buď nevhodným tvarem a orientací jamky, nebo nesprávným tvarem hlavice a krčku. To pak vede k poškození chrupavek v kyčelním kloubu i k poškození labra, tedy zesíleného okraje jamky, a tím k rozvoji degenerativních změn a artrózy, což doprovází bolestivost v kyčelním kloubu s postupným omezením pohybu, pozn. red.)

Jak moc souvisí bolesti kyčle a zad?
Jsou studie, jež prokázaly, že v souboru 100 pacientů, kteří přijdou do ordinace s bolestí v kříži a kterým uděláte zobrazovací vyšetření kyčle, až 75 % z nich má kyčel nemocnou. Vztah bolestí bederní páteře ke kyčelnímu kloubu si řada lékařů, a to i ortopedů, bohužel ani dnes neuvědomuje. Existuje přitom obecné pravidlo – jakmile onemocní kořenový kloub, ať už je to rameno, nebo kyčel, příslušná oblast páteře (krční, bederní) na to nějak reaguje. Vy se ale musíte hýbat, například zavázat si tkaničky, a když vám kyčel řekne „to mi nedělej“, vše připadne na bederní páteř. Ta něco vydrží, má regenerační schopnosti, ale jen do určité míry a do určitého věku. Stejná pravidla ale platí i pro vnitřní orgány, jejichž porucha také vyvolá odezvu na páteři. V těle prostě tak trochu všechno souvisí se vším.
Může se nemocná kyčel projevovat například jako vyhřezlá plotýnka?
Přesněji řečeno nemocná kyčel s omezeným rozsahem pohybů může vyvolat výhřez meziobratlové ploténky. To je skutečně možné. Odlišit, zda bolí kyčelní kloub, nebo zda je bolest přenesená, třeba právě od páteře, je někdy velmi obtížné. I lékaři, kteří kyčle operují, nejsou často schopni toto odhalit. Kyčel je totiž uložena hluboko a je překrytá spoustou měkkých tkání, které s ní souvisejí. Navíc projekce bolestí břišních orgánů se může projevovat i do oblasti kyčle. Může to být při zánětu „slepého“ střeva, gynekologických nebo urologických problémech, které imitují bolesti kyčle. A zase: řada pacientů s femoroacetabulárním impingementem má v anamnéze operovanou tříselnou kýlu. Na druhou stranu, když přijde pacient, který říká, že ho bolí pata nebo klenba nožní, je možné, že mu začíná artróza kyčlí nebo má jinou poruchu kyčelního kloubu. Spojovacím článkem je právě bederní páteř.
A napoví vám něco například i to, že si pacient stěžuje na loupání v kyčli?
Na to není jednoduchá odpověď, lupavá kyčel může mít mnoho příčin. Nejčastější je lupání na zevní straně, a to se vesměs děje, když nemocná kyčel vyvolá blokádu páteře. Bezprostřední příčinou je pak zablokovaná páteř. Pokud je ale lupání uvnitř v třísle, v hloubce, pak je to vcelku přesvědčivý příznak poruchy v kyčelním kloubu, například že došlo k utržení okraje kloubní jamky.
V jakém věku se začínají problémy s kyčlí u většiny pacientů projevovat?V naší populaci je to ve věku kolem 40 let. Ale záleží samozřejmě na typu onemocnění. Nestabilní kyčel u mělké jamky začne bolet dříve. Na začátku většinou bolí bederní páteř, někdy kyčel. A lékař si musí uvědomit, že u pacienta s bolestí v kříži by měl vyšetřit rozsah pohybů v kyčlích a následně udělat jejich rentgen. To je velmi jednoduché a podstatné. Ale bohužel se to častokrát neděje.
primář Centra záchovné chirurgie kyčelního kloubu Vršovické zdravotní v Praze, MUDr. Petr Chládek,


krematorium