Rusům válka nebývale zdražuje boršč, Čechům zase vepřo knedlo zelo. Zejména když si ho dají v hospodě i s pivem.
Boršč, polévka z červené řepy, charakterizuje Rusko jako máloco jiného. Ačkoli pokrm má svůj původ na Ukrajině, kde se ujal jako jídlo chudých. V Rusku těchto dní to však jídlo chudých rozhodně není. A jen tak nebude. Základní ingredience boršče dramaticky zdražují, a sice kvůli válce a souvisejícím sankcím Západu. A zdražují i další oblíbené pochutiny.
Zdražila cibule o zelí, mrkev, samotná řepa, brambory nebo hovězí, což jsou další ingredience boršče. V některých oblastech Ruska si lidé za základní ingredience ikonického pokrmu připlatí třeba i čtyřicet procent.
Z boršče se tak může stát pokrm pouze pro bohaté, neboť inflační spirála se v Rusku stále teprve začíná roztáčet. Přitom v éře Sovětského svazu patřil boršč k nejběžnějším lidovým jídlům. V Polsku, kam se pokrm v dávných časech rozšířil též, dodnes užívají frázi „laciný jako boršč“, a to ve smyslu výrazu „levná cetka“.
V Česku se v souvislosti s válkou na Ukrajině v případě potravin zatím hovoří zejména o růstu cen obilovin a zdražování pečiva. Válečná vřava se však promítá do zdražování také jiné zemědělské produkce. Patří mezi ni i vepřové maso, jehož ceny v Česku, v Evropě i ve světě raketově rostou, navzdory propadu vývozu do Číny kvůli africkému moru prasat.




Napsat komentář