COOLna

Přestože ceny zeleniny v obchodech stále stoupají a lze očekávat, že zdražování zdaleka nekončí, její producenti si nepolepší. Mnozí proto pěstování omezují. „Prodávám za méně než před dvaceti lety,“ říká zelinář Miroslav Nedělník z Otaslavic.

Rostoucí cena hnojiv, nafty, energií i vyšší mzdy zaměstnanců. To vše se podepisuje na ceně zeleniny, která má podle odhadů vzrůst až o třicet procent.

Prakticky nic z toho ovšem nebudou mít producenti, kteří podle slov od obchodníků dostávají nadále tak málo peněz, že se jim leckdy nevyplatí zeleninu pěstovat.

„Cena hnojiv se zvýšila o 300 procent, nafty o 100 procent, zaměstnancům jsme zvyšovali mzdy a též jsou dražší náhradní díly na stroje. Pokud tedy budeme prodávat zeleninu za stejnou cenu jako minulý rok, je jednoznačné, že co utržíme, nebude stačit ani na pokrytí nákladů,“ popsal například agronom Pavel Raška ze společnosti Zeltr Agro sídlící v Troubkách nad Bečvou.

Předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka odhaduje, že se ceny zeleniny na pultech supermarketů nebo na farmářských trzích zvýší minimálně o třicet procent.

V Olomouckém kraji byly v minulých letech obecně lehce nad republikovým průměrem, během roku se ovšem mění v závislosti na aktuální sklizni nebo na počasí.

Zelinářská unie bojuje za to, aby zemědělci za svou produkci dostávali férovou cenu. Zelináři z kraje uvádějí, že výkupní ceny leckdy neumožňují ani minimální zisk. Řetězce raději sáhnou po levnější zelenině z dovozu, například z Polska.

Zažívá to i zelinář Miroslav Nedělník z Otaslavic, jehož firma navíc není tak velká, aby s řetězci přímo spolupracovala. Svou zeleninu proto musí prodávat velkoobchodu, který ji pak distribuuje dále.

„Cenu si nemůžeme určit předem, protože ani ten velkoobchod neví, kolik peněz se mu podaří utržit. Nějakou marži si tak za své služby vezme i on, ale i přesto je naprosto jasné, že nejvíce peněz zůstane řetězci. Pěstujeme hlavně cukety a v hlavní sezoně je prodáváme asi za 5 korun za kilo. Když jsem pak přišel do supermarketu, viděl jsem tam přímo ty naše cukety s cenovkou 25,90,“ sdělil Nedělník.

Situace se podle Nedělníka rok od roku zhoršuje. „Kolem roku 2000, než jsme vstoupili do Evropské unie a otevřel se trh, jsme květák prodávali velkoobchodu za 16 nebo 17 korun za kus. Teď prodáváme za 12 až 13 korun. Takže jsme na nižší ceně, než jsme byli před více než dvaceti lety, ale s několikrát vyššími náklady,“ přiblížil otaslavický zelinář.

Velkoobchod s ovocem a zeleninou Čerozfrucht, s nímž spolupracuje i Nedělník, přidává k farmářské ceně poplatek za dopravu i marži.

„Naše marže ale nejsou vysoké, pohybují se od 3 do 10 procent, záleží, jaký je koncový zákazník. Cena se také odvíjí od aktuální poptávky a nabídky v Evropě. Někdy si ale řetězce samy určí, za jakou cenu chtějí zeleninou koupit, a s tím se pak už moc dělat nedá,“ shrnula jedna z pracovnic obchodního oddělení, která nechtěla být jmenována.

Dříve zeleninu pěstovalo třeba i zemědělské družstvo ve Vrbátkách. To však po vstupu země do EU, kdy se začala prodávat levná zelenina z dovozu, svou produkci upravilo a začalo pěstovat hlavně obiloviny.

„Dřív se v kraji zelenina pěstovala rozhodně víc. Družstva Olšany, Vrbátky a Nedvězí produkovaly kvanta zeleniny, hlavně cibule. Teď jsme v okolí skoro sami,“ doplnil Raška.

To potvrzují i data ČSÚ, podle nichž se plocha, na které se zelenina v regionu pěstuje, rok od roku snižuje. Minulý rok to bylo 452 hektarů, nejméně za posledních osm let.