Na botech mi praskla podrážka vejpůl. Nebyla to žádná laciná neposlušná teniská, ale mělo jít o kvalitní goretexovou botu, kde kvalita odpovídá ceně a naopak.
Přestože byly ještě v záruce, reklamace byla zamítnuta, a to stylem, který ve mně vyvolal podezření hraničící s jistotou, že celé reklamační řízení bylo stejně levé jako prasklá bota. Excelentní byla především věta pana znalce, že prasklina v průměru 8 centimetrů \“nevznikla při chození, ale při ohybu\“.
V normálním světě bych po této zkušenosti práskl pomyslnými dveřmi a šel si boty koupit jinam. No jo, ale kam? Moje obuvnické anabáze touto nepříjemnou zkušeností zdaleka neskončily. Je to jako s potravinami – to, že jich je hodně, jeste neznamená, že se dají jíst. Nákupy čehokoli připomínají mnohdy spíš hledání jehly v kupce sena. I přes záplavu všehomožného zboží a tisíce nejrůznějších značek (které pravděpodobně objednávají zboží ze stejných čínských továren) jsme se octli v něčem, čemu se říká iluze volby.
Šifra
COOLna 
Napsat komentář