COOLna

V posledních dvou letech se potýkáme s novým koronavirovým onemocněním. Existují již nějaké studie, které by sledovaly, jak reaguje náš mikrobiom na covid-19 a naopak?

První publikované studie už na podzim loňského roku ukázaly, že infikovaní lidé mají porušenou rovnováhu ve složení mikrobioty. U pacientů s covidem se ve srovnání s neinfikovanými jedinci snižuje druhová pestrost i množství bakterií prospěšných zdraví, a naopak se zvyšuje množství potenciálně patogenních mikrobů. Podle posledních publikací existuje přímá korelace mezi stupněm poškození mikrobiomu a závažností onemocnění. Dysbiózu provázejí zvýšené hladiny prozánětlivých cytokinů, porucha bariérové funkce střevní sliznice vedoucí k přestupu mikrobních složek do cirkulace a aktivaci imunity. Horší až fatální průběh covidové infekce u starých a nemocných lidí nás nepřekvapuje, protože u starších lidí a pacientů s metabolickými a jinými chronickými chorobami je narušeno i složení mikrobioty. Bohužel stále není jasné, zda jde o příčinnou souvislost mezi touto infekcí a stavem mikrobiomu, nebo jen o asociaci.

Koronavirus byl nicméně přítomen ve střevě nemocných.

Ano, to se zjistilo poměrně záhy. Část nemocných, až pětina, měla a má příznaky covidové infekce ze strany trávicího traktu – průjmy, zvracení, bolesti břicha. Bylo prokázáno, že střevní epitelové buňky, stejně jako epitelové buňky dýchací soustavy, mají hodně receptorů ACE-2, na něž je schopen se vázat SARS‑CoV‑2. Přítomnost viru ve stolici pacientů byla opakovaně prokázána, a to u infikovaných lidí nejen s gastrointestinálními, ale i dýchacími problémy. Nutno dodat, že to byly PCR testy, kterými se detekovaly nukleové kyseliny tohoto viru, nikoli živý virus. Také se prokázalo, že tyto části viru přetrvávají ve střevě mnohem déle než v dýchacích cestách. V této souvislosti je zajímavé, že se zjistila přítomnost viru v odpadních vodách, což posloužilo pro odhad přítomnosti a šíření nákazy v různých oblastech.

Lze něco vyvozovat o kvalitě mikrobiomu průměrného Čecha, když si uvědomíme, že patříme k zemím s nejvyšším výskytem rakoviny tlustého střeva?

Myslím, že nejen četný výskyt rakoviny tlustého střeva, ale i náš světový rekord v počtu zemřelých na covid při přepočtu na počet obyvatel může se složením naší mikrobioty souviset. Ke konci devadesátých let jsme zkoumali vliv mikrobů na rozvoj Crohnovy choroby. Ve spřátelené laboratoři v Holandsku, v níž už měli zavedeny moderní metody, zkoumali střevní mikrobiotu lidí z různých zemí celého světa. My jsme dodali vzorky stolice od zdravých českých jedinců a ukázalo se, že „naše česká“ střevní mikrobiota je na tom dost špatně. Ve srovnání s jiným národy, například Řeky či Japonci, jsme měli výrazně méně prospěšných bakterií. Vysvětluji si to způsobem života a stravování nás Čechů: málo fyzické aktivity, ve stravě málo vlákniny, která podporuje množení prospěšných bakterií, zato hodně stresu. Nabídka kvalitních a zdraví prospěšných potravin se v posledních letech zlepšila. Však také poklesl výskyt onemocnění a úmrtí na rakovinu tlustého střeva, ale svým tělům, a hlavně svým střevním bakteriím Češi ještě hodně dluží.

Helena Tlaskalová-Hogenová, imunoložka