COOLna

Sezóna odchytu kobylek rodu Sphenarium začíná v květnu a končí se závěrem léta. Mimochodem, kromě toho, že sběrači opatřují surovinu do kuchyní, odklízejí vlastně též z kukuřičných polí škůdce, aniž by rolníci museli sahat k pesticidům. Nejsnáze se kobylky sbírají ráno, když spí. A nejvíc ceněné jsou právě vylíhlé chapulines, označované jako nymfy.

Následně jsou kobylky pečlivě omyty a několik dnů odloženy stranou, bez jídla, to aby se zbavily všeho, co mají vyloučit. Pozor, pokud je na zisk z prodeje natěšení vykukové, nejčastěji z řad velkoproducentů, nenechali dostatečně odpočinout, snaží se prý posléze jejich nevábnou chuť maskovat velkou dávkou chilli, varují zkušení z webu foodfirst.org.

Samotná příprava chapulines není složitá. Nejprve se vaří ve vodě s limetkou a česnekem. Poté patří na hliněnou pánev comal, aby se restovaly se solí a trochou limetkového džusu. A to je celé. Tradičně a nejčastěji se jí rovnou na ulici, srolované v kukuřičné tortille. Nebo při sportovních utkáních.

Výrobci je však též prodávají do drahých restaurací, kde se kobylky stávají součástí sofistikovanějších jídel. Mohou se, spolu s panákem mezcalu a chorizem, podávat jako předkrm. Jsou však též ingrediencí do hlavních jídel. Hodí se k tacos, s cibulkou dozlatova k zelené omáčce salsa verde i k tortillám tostadas se sýrem queso fresco a guacamole.

V Mexiku se samozřejmě konzumuje i jiný hmyz, od housenek cuchamás přes mravenčí larvy escamoles po obří mravence chicatanas. Ctitelé chapulines však nedají na svůj pokrm dopustit.

Stejně jako ostatní hmyz je energicky propagují i environmentalisté, kteří vidí v konzumaci hmyzu rezervoár, do něhož je třeba se zhoršujícími se globálními klimatickými podmínkami a růstem světové populace začít extenzivněji sahat. A to rezervoár velmi hodnotný, například právě kobylky mají obsahovat přes 75 procent bílkovin. Ostatně, dokument Spojených národů z roku 2013 zdůrazňuje, že jedlý hmyz není jen náhražkou jídla pro regiony zasažené hladomorem.

V mexické Oaxace to vědí. Ačkoli první zmínka o nich pochází od španělských dobyvatel z první poloviny šestnáctého století, podle odborníků se tam chapulines konzumovaly dlouho předtím.