Jak vás napadlo, že začnete chodit na pole? Nedávno jste například dělala reportáž o tom, jak se sklízí ledový salát.
Začalo to koronakrizí. Najednou se začali zemědělci bát, že jim budou chybět zahraniční pracovníci. Odstartovalo to chřestem. Obvolala jsem všechny svazy, co můžu udělat, abychom mohli pomoci třeba se samosběrem. Říkala jsem si: Přece nejsme tak neschopní, že bychom si nedokázali sklidit vlastní zeleninu. A tak jsem začala jezdit na pole a dokumentovat, jak se co dělá.
Zjistila jsem, že třeba Praha je naprosto odtržená od zemědělské výroby samotné. Vtip spočívá v tom, že musíte být jednou nohou na poli a druhou ve městě. A mým cílem je pokusit se propojit je, aby mluvili jednou řečí. Třeba zemědělské svazy se snaží komunikovat, ale mluví jazykem zemědělců, kterému ale nemusí rozumět Pražák. A já mám statut holky z velkoměsta, ale zároveň i background zemědělského vzdělání.
Také je třeba vysvětlovat. Zemědělci jsou teď na mušce, protože se jim říká: Vy můžete za sucho, záplavy, erozi půdy, můžete za to, že srnky umírají po přežrání řepkou. Pak se to politizuje, ale nikdo už nevidí, že z agronomického hlediska za to řepka nemůže, protože má oproti obilí dost hluboké kořeny, je většinu roku na poli a po sklizni se zaorá, takže má daleko lepší protierozní vlastnosti. Ale málokdo si pustí desetiminutové video zemědělského svazu, kde to odborníci vysvětlují. Spíš olajkuje post kamaráda na Facebooku, který tvrdí nepravdu, ale je trendy.
foodpioneerka Anna Grosmanová




Napsat komentář