COOLna

….dědictví času a kultury…


na polární lodi..

Podle legend se nejprve to pravé madeirské dělalo ta, že se sudy naložily na lodě a ty svým kolébavým pohybem pod žhavým sluncem dokázal se zráním hroznové šťávy pravé divy! Právě toto vno údajně bylo jedním z důvodů, proč portugalští mořeplavci v čele s Vasco de Gammou byli tak úspěšnými objeviteli a kolonizátory.

Během dlouhých středověkých plaveb se nekazilo a jak už bylo uvedeno – čím víc se loď kymácela, tím lépe zrálo. Navíc obsahovalo potřebné vitaminy a minerály, takže posádky netrpěly kurdějemi, obávanou nemocí způsobenou chudou potravou.

Nejprve námořníkům vypadávaly zuby, vlasy, začali krvácet a nakonec ve strašných bolestech umírali Hrůza, že? Jestli máte někde po ruce víno, raději si hned nalejte, jde přece o zdraví!

V jednom vinařství na Madeiře jsem před lety absolvoval svoji nejpodivnější degustaci, tedy košt. Madeirské se nenechává zrát ve sklepech, jak jsme zvyklí doma, ale naopak v podkroví, v teple! Někdejší kolébaní lodí se nahrazuje tím, že se sudy pravidelně převalují sem a tam….

„Když odmítnete jídlo, ignorujete zvyky, bojíte se náboženství a vyhýbáte se lidem, pak byste radši měli zůstat doma,“ pravil James Michener, slavný americký spisovatel, nositel Pulitzerovy ceny, který svůj životopis nazval Svět je můj domov. Celý život cestoval a kritici se rozplývají nad tím, že vždy věnoval spoustu energie a času studiu historických souvislostí každé země, o které psal. I tak si dovolím slavného pána doplnit. Pane Jamesi, ještě bych dodal, že netřeba se vyhýbat nápojům. Alko i nealko.

Ale zpět k vyřčenému tématu. Nejoblíbenější jídlo na polární lodi totiž byly palačinky…

Petr Horký, polárník, cestovatel, režisér a autor knih a filmů



krematorium