COOLna

Bezpečnostní prohlídky, kde je s vámi zacházeno jako se zločincem, dlouhé fronty, davy lidí, nespolehlivé časové rozpisy, zmenšující se rozsah komplementárních služeb, neustálé požadování dokladu totožnosti a vysoké ceny čehokoliv na letištích – to vše se nasčítá. Čas strávený v cestovním procesu je ve skutečnosti dvakrát, třikrát, i čtyřikrát delší než skutečný čas cesty. Což je samozřejmě šílené. Přesto to však není omluvou za špatné chování na straně zákazníků.

Ještě jeden příklad postmoderní netrpělivosti. Odbočoval jsem právě k supermarketu ve městě, které jsem dost dobře neznal. Jak jsem odbočoval, žena v autě za mnou začala mávat rukama, ječet a křičet na mě. Jakmile to bylo opět možné, šlápla na plyn, aby dohnala ony čtyři ztracené vteřiny života, které by se jí jinak již nevrátily. Jaký to svět. Ona netrpělivost je teoreticky ospravedlnitelná. Všichni bychom raději žili ve světě s nulovými transakčními náklady. Přáli bychom si kupříkladu být v Paříži, a prásk, byli bychom tam. Zachtělo by se nám vyrazit na pláž? Jen mrknout a oceán by byl před vámi. Lidstvo nebude mít klid, dokud se do takového bodu nedostaneme. Prozatím však cestování stojí čas. Záleží jen na tom, jak se ten čas rozhodneme strávit.

Jeffrey A. Tucker