Lidi z „chudších“ regionů to může zlobit a mohou mít na Pražany vztek, ve skutečnosti jim však není co závidět. Cena, kterou za „prestiž“ života v hlavním městě průměrně vydělávající obyvatelé Prahy platí, je příliš velká na to, aby stálo za to ji hradit.
Nejbolestivější věcí „spokojeného“ života v metropoli je bydlení. Kdo ho nemá, nemá při dnešních cenách bytů šanci splatit z průměrného platu hypotéku do konce svého bytí. Kdo se zase rozhodne pro nájem, ukousne mu takovou část výplaty, že pokud si pořídí rodinu, odsoudí se k doživotnímu „honění kaček“ a na sebevzdělávání nebo sportovní či kulturní vyžití, jehož pestrá nabídka se udává jako jedna z velkých výhod života ve velkoměstě, už mu pak moc času, peněz ani chuti nezbude.
A co se týče užívání si života v bohatém městě ještě bez rodiny, platí zase to, že metropole je už tak velká a ucpaná, že než dojedete například na trénink do vzdálenější tělocvičny, protože ta blízká je plná, máte v menší obci už odcvičeno. A než dorazíte na koncert či do divadla, stihnete na stejné pražské představení dojet jen s o málo delším časem odkudkoli ze Středočeského kraje. Podobné je to s nákupy specializovaných věcí v odlehlých centrech. Než si domů v metropoli přivezete například sekačku na trávu, máte za tu dobu zahradu v některém z regionů už posekanou, protože autem se tam dostanete kamkoli do 15 minut, kdežto v hlavním městě si musíte na podobný nákup vyhradit celé dopoledne.
Mrzí mě, když je někdo pomlouvá pražáky, nadává jim a závidí. Vím, že není co. Kdyby měli Pražané čas se zastavit, záviděli by naopak ostatním.
Iva Špačková
COOLna 
Napsat komentář