Člověk nemusí být divák pořadů Davida Attenborougha a přesto může zažívat zázrak přírody v přímém přenosu. Stačí k tomu maličkost: dát klíčit semínka. Za pár dní se suchý kousek organického materiálu transformuje v miniaturu rostliny, nabitou vitamíny a nutrienty. Hotový div a navíc křupavá pochoutka, která dokáže rozsvítit obyčejný chleba s máslem.
„Hledá se zelenina! Zelenina, která vyroste v jakémkoli podnebí, s výživovými hodnotami schopnými konkurovat masu, připravená ke sklizní za 3 až 5 dní od setby, nezávislé na ročním období. Zelenina, jaká nepotřebuje půdu ani sluneční svit a přesto obsahuje vitamin C v podobném množství jako rajčata. Zelenina, která se zpracuje bezezbytku a na stole bude stejně rychle jako kotleta!“
Těmito slovy propagoval americký biochemik a lékař Clive McCay ve čtyřicátých letech 20. století naklíčenou sóju, která se měla v případě nedostatku čerstvých produktů stát jedním z pilířů amerického válečného zásobování. Válka ale přímo USA nezasáhla a Američané zůstali u osvědčené flákoty. Na klíčky se zase na léta zapomnělo – ostatně jako už v historii západní civilizace několikrát.
Přitom naklíčené luštěniny či obiloviny nebyly novinkou, ale něčím, co lidé dobře znali. Stačí vzpomenout na pučálku, postní pokrm z naklíčeného a praženého hrachu, o němž máme první zápis z 15. století. A pokud nahlédneme mimo naší kulturu, najdeme doklady pocházející z Číny 3000 let před naším letopočtem.
Zatímco v Číně je konzumace výhonků a klíčků zakořeněná v tamní kultuře i medicíně, Evropa se k naklíčeným potravinám obracela buď v dobách nedostatku, nebo jako k možnému řešení problémů v případech, kde se nedaly zajistit suroviny čerstvé. Tedy na na zámořských plavbách nebo vojenských taženích, při nichž námořníky a vojáky sužovaly kurděje. V moderních časech objevitelské výpravy nahradilo dobývání kosmu a tak nepřekvapí, že vlastní systém klíčení vyvinula i NASA. I když to trvalo, nakonec si klíčky od 60. let postupně vydobyly postavení jako superpotravina a jejich domácí produkce pronikla i mimo okruh vyznavačů makrobiotiky.
Proslov doktora Clivea McCaye působí trochu jako agitka v duchu válečné rétoriky, ale vystihuje benefity klíčení. Semeno je kapsule budoucího života, připravená začít vyrábět vitamíny, minerály a živiny, potřebné pro vývoj rostliny. Podobá se Šípkové Růžence, která v nehybnosti čeká na polibek od prince. V případě semínek je aktivátorem voda a přiměřená teplota. Když se semínko napustí vodou, probudí se v něm život. Enzymy zahájí proces přeměny: škroby na jednodušší cukry, komplexní bílkoviny na stravitelnější aminokyseliny a tuky na esenciální mastné kyseliny. Zároveň se v klíčku “naboostují” vitamíny.
Snadno vzchází vojtěška (alfaalfa), červený jetel, hořčice, pískavice řecké seno, brokolice, ředkvička, z luštěnin čočka a mungo.
Lidovky




Napsat komentář