Vědci archeologové z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity na Pohansku odebrali vzorky z oblasti beder a pánve kostrám nalezeným na pohřebišti u druhého kostela. A velká část z 97 vzorků analyzovaných v Oxfordu potvrdila výskyt škrkavky a tenkohlavce lidského.
„To jsou paraziti, kteří se dostanou do těla orálně-fekálním způsobem. Tedy když člověk pracuje se zvířaty nebo vykoná velkou potřebu a neumyje si ruce. Vajíčka parazita se pak přes špinavé ruce dostanou do trávicího traktu, kde se parazit zdárně vyvíjí,“ popisuje výzkumnice Renáta Přichystalová.
Podle ní byla těla v raném středověku vajíčky parazitů doslova zamořená. A nezáleželo příliš na tom, jestli šlo o pána či kmána.
„Máme jak vzorky z hrobů, které považujeme za významné, protože byly v blízkosti kostela a vyskytovaly se v nich šperky, elementy jezdecké výstroje nebo zbraně, ale i z nevybavených hrobů na okraji pohřebiště. Promořenost parazity je v podstatě stejná. A to nejen na hierarchickém žebříčku, ale i mezi muži, ženami či dětmi,“ sděluje vědkyně.
Vědci z Oxfordu srovnali Pohansko s dalšími šesti evropskými historickými lokalitami z Německa či Velké Británie. Zaměřili se přitom na život lidí mezi lety 680 až 1700.
A ukázalo se, že moravští Slované zase takoví šmudlové nebyli. Daleko hůře na tom byli s hygienou paradoxně lidé, kteří žili v době podstatně modernější, což dokazují například vzorky z okolí rotundy na Starém Brně z přelomu 14. a 15. století nebo ty z anglického Yorku z doby ještě pozdější. Raný středověk na tom byl, co se týče hygieny, lépe než ten vrcholný.
Vysvětlení je v podstatě jednoduché. „Ve vrcholném středověku se kumulovalo velké množství lidí na malém prostoru. Nefungovala kanalizace, lidé neměli přístup k čisté vodě,“ osvětluje Přichystalová s tím, že podobná parazitická onemocnění jako ve středověku se dnes objevují ve slumech Afriky nebo jižní Ameriky, kde jsou hygienické podmínky na podobné úrovni.
COOLna 
Napsat komentář