V uzavřených zónách se ve Wuchanu v roce 2019 rozmáhala kritika úřadů, že postupovaly příliš pomalu. „Když jsme v úterý přiletěli s mým týmem, zjistili jsme, že na wuchanském letišti se neprovádí dezinfekce a že lidé na trhu nepoužívali ochranné pomůcky,“ stěžoval si hongkongský odborník Kuan Ťi.
Mnozí experti si nicméně uzavření celých čínských měst do karantény pochvalovali. „Může to sice působit jako tvrdý přístup, jde však o krok správným směrem,“ řekl listu The Guardian Joseph Kwan z Hongkongské vědecko-technologické univerzity.
Problémy v karanténních zónách byly však i jiného rázu. Lidé tam vykoupili veškeré potraviny a jejich ceny následně strmě vzrostly. Policie kvůli tomu povolila vjezd do města náklaďákům s rýží, olejem i masem. Úřady zároveň varovaly, že tvrdě zakročí proti každému, kdo „křečkuje“ zboží nebo nepřiměřeně zvyšuje ceny. Řada továren zůstala zavřená a nefungovaly ani běžné dodavatelské řetězce.
Číňany v této souvislosti určitě nepotěšil Nicholas David Thomas, docent na městské univerzitě v Hongkongu. Předpověděl totiž, že virová ohniska, jako je to současné ve Wu-chanu, by se v následujících letech mohla v Číně stát normou, protože narůstající poptávka po mase spojená s rostoucí urbanizací znamená užší kontakt mezi zvířaty a lidmi. Stárnutí čínské populace pak podle Thomase povede i k větší úmrtnosti na viry, neboť staří lidé jsou obecně méně odolní.
COOLna 
Napsat komentář