V Číně stoletá vejce nesou mnoho jmen, říká se jim také vejce dynastie Ming, černá vejce, tisíciletá vejce, kožená vejce nebo borovicová vejce, to podle textury na povrchu skořápky připomínající jehličí.
Podle legendy se vylíhla vlastně náhodou. Zakutálená kachní vejce prý našel v jámě s blátem a hašeným vápnem jakýsi rolník v provincii Chu-nan, vysvětluje server China Daily. Překonal svízelný zápach, okusil, a protože ho chuť oslovila, pokusil se proces vzniku vejce napodobit. Evidentně úspěšně, tisíciletá vejce jsou dnes delikatesou nejen v Číně, ale i v Hongkongu a oblastech jihovýchodní Asie.
Skutečný zrod pokrmu není zdokumentovaný, vědci však podle serveru BBC odhadují, že se historie kožených vajec začala psát zhruba před více než pěti stovkami let, za dynastie Ming.
Historie zachovala rovněž domácí proces přípravy tisíciletých vajec. Potřeba je nádoba, v níž se smíchá silný černý čaj, vápno, sůl, rýžové plevy, jíl a dřevěný popel. Druhého dne se do smíchaniny uloží vejce, kachní, kuřecí nebo křepelčí. A nechají se zrát několik týdnů nebo měsíců. Server China Daily však připomíná, že pro masovou výrobu se vejce nakládají též do směsi soli, uhličitanu sodného a hašeného vápna.
K čemu během zrání dojde? Z chemického hlediska se oxid vápenatý změní na hydroxid vápenatý a výrazně zvýší zásaditost vnitřku vejce. Z chuťového hlediska proces zrání rozbije komplex proteinů a tuků a nechá tak vzniknout mnoha subtilním chuťovým odstínům. A o ty jde.
Projít musíte přes závěs pekelného čpavkového odéru, kvůli němuž získal pokrm další z mnoha svých názvů – vejce koňské moči.
V Číně se kožené vejce jí k snídani či večeři, nebo jako předkrm. Podávají se samotná s nakládaným zázvorem, nebo jako součást zeleninových salátů. Oblíbeným zvykem je podle serveru Sous Chef servírovat kožená vejce na rýžové kaši kondží. Server BBC je doporučuje párovat s plnokrevným, hutným bourdeauxským vínem nebo naopak šampaňským.
Xman
COOLna 
Napsat komentář