COOLna

Je pravda, že se poslední velcí dinosauři před 66 miliony let udusili sopečnými plyny? Jedna studie to vyvozuje ze zkroucené polohy fosilních nálezů…
Ne, to je naprostý nesmysl. Dinosaury pravděpodobně nevyhubila sopečná činnost na území současné Indie (jak se někteří vědci dlouho domnívali), ale devastace jejich životního prostředí způsobená především dopadem oné proslavené planetky Chicxulub před 66 miliony let (asteroid měl velikost až 15 km a vážil 7 800 miliard tun, tedy odhadem jako polovina nejvyšší hory světa Mount Everestu). A i když ještě zůstávají jisté nejasnosti a ne všichni vědci jsou přesvědčeni o hlavní roli dopadající planetky v posledním masovém vymírání druhů, většina badatelů ji řadí minimálně k zásadním příčinám vyhynutí neptačích dinosaurů.

Mexický Chicxulub není největší kráter po dopadu asteroidu. Jak víme, že právě jeho dopad dinosaury zahubil?
Především díky přesnému datování. Kráter má ale i „správnou“ velikost, je dostatečně velký (s průměrem 178 km a hloubkou 32 km). Jeho rozloha činí přes 25 tisíc kilometrů čtverečních, tedy zhruba jako Morava se Slezskem dohromady. A i kdybychom počítali jen s minimálními odhady uvolněné ničivé energie po dopadu, následky by byly katastrofální pro oblast několika tisíc kilometrů v okolí epicentra dopadu a drastické i na opačné straně planety. Šlo nepochybně o událost globálního rozsahu.

Když ale asteroid dopadl v Mexiku, jak mohli vyhynout dinosauři třeba na území dnešní pouště Gobi, jež se rozkládá na jihu Mongolska a severu Číny a kde nedávno našli fosilie Tarbosaura bataara (o něco staršího bratrance Tyrannosaura rexe)? A jak je možné, že odhadem vymřelo 75 % druhů tehdejších živočišných druhů?
Dinosauři a obecně všechna velká zvířata zhruba nad 25 kg hmotnosti vyhynula tehdy celosvětově, a to kvůli dlouhodobým účinkům po dopadu. Jednalo se zejména o prudké ochlazení až o 30 °C a následně o dlouhodobější výrazné oteplení klimatu. Spolu s tím nastalo na 6 až 18 měsíců „zatemnění“ oblohy a následný kolaps potravních řetězců (kolem planety se vytvořil téměř neprodyšný obal z různých zplodin a částic, jímž neprošly sluneční paprsky, kvůli tomu se zastavila fotosyntéza a rostliny přestaly růst). K devastaci prostředí významně přispěly i prudké kyselé deště a rozsáhlé požáry po dopadu. Ty mohly podle některých odhadů sežehnout až třetinu rozlohy tehdejších pralesů.

Na přednášce o dinosauřím armagedonu zmiňujete teorii, podle níž mohli dinosauři vyhynout na virovou pandemii – o co šlo?
Tu ale zmiňuji jen jako zajímavý omyl, který byl tradován především paleontologem Robertem T. Bakkerem v 80. letech minulého století. Bakker bytostně nesnášel „mimozemská“ vysvětlení dinosauří zkázy – výbuch supernovy, dopad planetky nebo komety. A obracel se spíše k pozemským variantám, jako byly právě domnělé pandemie nemocí.

Bakker se domníval, že se možná na konci křídy spojila východní Asie se Severní Amerikou, a dinosauří megafauna se tak mohla promísit. Nově pronikající populace s sebou nesly „nálož“ původců nemocí, proti nimž neměli původní dinosauři imunitu. A podle Bakkera pak už stačila i menší ekologická katastrofa, a ta zbídačené dinosauří populace definitivně vyhladila. Pro tuto hypotézu ale v současnosti nejsou žádné důkazy.

Vladimír Socha, expert na dinosaury a autor knihy Pravěcí vládci Evropy